Biskupská synoda pro Afriku 2

05.10.2009, Zenit


Na synodě o Africe promluvil patriarcha etiopské pravoslavné církve Abuna Paulos. Připomněl dlouhou tradici víry v Etiopii, která je po Palestině první zemí, jež uvěřila v Krista. "Afrika je náboženský kontinent, kde lidé věří ve všemocného Boha už po staletí", řekl patriarcha. Žili zde slavní učenci a církevní otcové, mniši, mučedníci a **světci. Připomněl, že Afrika je kontinent bohatý na plodnou půdu a přírodní zdroje. Civilizace na jiných kontinentech čerpá z africké práce a zdrojů, ale tyto zdroje využívají bohaté národy. Na nich je Afrika stále závislá. "Křesťané mají být posly změny a přinášet spravedlnost, mír, smíření a rozvoj", řekl patriarcha.

Biskup Maroun Elias Lahham z Tunisu si stěžoval, že v pracovním dokumentu se mluví o vztazích s islámem v jediném odstavci, věnovaném subsaharské Africe. Přitom většina afrických muslimů žije v severní Africe a vztahy mezi nimi a křesťany jsou jiné než v Evropě, subsaharské Africe a v arabských zemích Středního východu. V severní Africe není Církev svobodná, ale není ani pronásledovaná. Má svobodu bohoslužeb. V severní Africe se o rigorozním a fanatickém islámu smýšlí kriticky.

Na synodě také promluvili zástupci pěti kontinentů, jež jsou s Afrikou solidární. Biskup Wilton Gregory z Atlanty řekl, že z Afriky přišlo mnoho duchovních, kteří slouží věřícím v severní Americe. Podobně američtí křesťané pomáhají místním církvím v Africe.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Předseda Federace biskupských konferencí Oceánie, biskup Peter Ingham z Austrálie, rovněž vyjádřil přání spolupracovat s Afrikou. Společně musejí bojovat proti metle AIDS, který se zde šíří zvláště na Papui - Nové Guinei. Austrálie se začala znovu angažovat v africkém důlním průmyslu, ale dolování nesmí přispívat k nestabilitě a konfliktům.

Evropský představitel kardinál Peter Erdö z Ostřihomi požadoval větší spolupráci v církevních otázkách, výměnu liturgických a katechetických zkušeností a společné budování Církve všude na světě.

Arcibiskup Raymundo Damasceno Assis z brazilské Aparacedy vyjádřil za Latinskou Ameriku vůli ke spolupráci. Nabídl možnost kněžské formace Afričanů v některé z místních latinskoamerických církví, jež mají větší zdroje.

Arcibiskup Orlando Quevedo z filipinského Cotabato řekl, že místní církve v Asii a v Africe jsou si blízké svým "mládím". "Chudobu a mládí mají společné", dodal. Cení si tradičních rodinných hodnot a jsou místem setkání křesťanství, islámu a domorodých náboženství.



Další články



Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.