Poznámka k týdnu - Naše ateismy

09.10.2009,

V ateistické společnosti žiju téměř celý život. Proto také pamatuji ateismy dva: ten z padesátých let a ten normalizační. Je mezi nimi rozdíl. **

V padesátých letech se ateisticky školilo (na pracovištích) a psychicky týralo (ve školách). Lidé ze strachu přestávali chodit do kostela; hlavní odliv z Církve se ovšem konal na venkově, kde kolektivizace přerušila vazbu svobodné rolnické existence a důvěry v Boha. Přesto prakticky všichni znali Desatero, některé základní modlitby, věděli, co je kostel a co je mše svatá.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Dnes je situace jiná. Jednak jsme svobodní a máme i pár katolických škol, jednak z doby normalizační existuje určitý respekt k osobní víře. Na druhé straně už nikdo nezná prakticky nic. Setkala jsem se s lidmi, kteří se domnívají, že při přijímání jíme maso (patrně syrové) a pijeme krev. Nikdo mimo věřící prostředí nezná základní modlitby, neví, co je to Církev, a novináři už neumějí základní pojmy ani skloňovat: křestu, knězové, klér

Patrně nejnebezpečnější je nenávist k Církvi jako instituci, protože se opírá o naprostou neznalost historie. Nebezpečí vidím v tom, že tahle nenávist je obecnou nenávistí k dějinám, k vlastní minulosti a k vlastní kultuře. U nás se projevuje snad nejvíc v celém regionu: např. i v Německu, které je poměrně dost protikatolicky naladěno, existuje na střední škole předmět Bibelkunde nauka o Bibli. U nás ani to. Ale celoevropsky je tato situace obecná: právem hovoří papež o tom, že evropská civilizace trpí sebenenávistí.

Benedikt XVI. k nám přijel s poselstvím, které zdůrazňuje rozum, vazbu víry a poznání, objektivitu pravdy. To je pravé slovo do naší situace. Významným rozdílem mezi prvním a druhým ateismem, jak jsem je stručně charakterizovala, je důvod protikřesťanského postoje. Zatímco v padesátých letech se křesťanství vytýkaly spíše ne-rozumové rysy (obřady, zdobnost kostelů apod.), dnes se katolicismu naopak vytýkají rysy rozumové: vadí, že Církev je instituce, že má pevnou nauku krátce řečeno, vadí její racionalita.

Ale právě na tu musíme klást důraz. Proti volnému trhu spiritualit, kde každý věří tak, jak cítí, musíme trvat na tom, že existuje objektivní pravda, jíž se můžeme přiblížit rozumem, že tímto rozumem můžeme rozlišit pravé náboženství od náboženství falešných, že pojmy mají jasný význam a že objektivní je i mravní řád, v němž žijeme. Především však se musíme znovu naučit milovat: milovat vlastní minulost a její dědictví, ale konec konců i sami sebe.

Michaela Freiová

Další články

Chléb se nesmí stát rukojmím. Papež Lev XIV. prosí o modlitbu před operací plic

13.10.2026, Vatican News

Papež Lev XIV. se po nedělní modlitbě Anděl Páně 11. října 2026 obrátil na poutníky na Svatopetrském náměstí se dvěma naléhavými tématy. Tím prvním byla válka na Ukrajině a její dopad na nejchudší obyvatele světa. Římský biskup připomněl, že konflikt nezasahuje jen ty, kdo žijí v jeho bezprostřední blízkosti, ale také lidi závislé na dodávkách obilí, pro něž se každodenní chléb stal předmětem vyjednávání. Vyzval proto všechny zúčastněné strany, aby zajistily bezpečnou plavbu Černým mořem pro obilní transporty. „Každodenní chléb milionů lidí se nesmí stát válečným rukojmím,“ zdůraznil papež. Na náměstí přitom přivítal poutníky z mukačevské řeckokatolické eparchie, tedy z regionu, který dopady války pociťuje přímo.

Pokušení obojakosti a hříchy proti lásce

07.10.2026, RC Monitor 18/2026

První přikázání Desatera zakazuje uctívat jiné bohy než Hospodina. Na straně jedné žádá naši celistvou odpověď na Boží bezpodmínečnou lásku k nám. Na straně druhé žádá věrnost cestě, ke které jsme se jakožto pokřtění ve svobodě zavázali. Bůh nás bere doslova za slovo a očekává svědectví víry, tj. důslednost a konkrétnost v našem jednání.

S růžencem v ruce

12.10.2026, RC Monitor 19/2026

Zanedlouho můžeme slavit jedno výročí velkého vítězství – tentokráte již 445. – Svaté ligy nad osmanskou říší. Na tomto vítězství mají podíl všichni zúčastnění, i když známe vlastně jen několik jmen z přibližně 65 tisíc mužů na vítězné straně.

Když se tolerance stává netolerancí

28.10.2026, RC Monitor 20/2026

Milí čtenáři, cítíte se svobodně? To je dobře, pokud ano. Jistěže nás svazuje mnoho příkazů a zákazů, kterým se učíme od malička. Většinou je to ku společenskému prospěchu. Svoboda byla vždy považována za velkou hodnotu, za níž mnoho milionů lidí zaplatilo svým životem. V tom smyslu jsem též liberální.

Misie bez kufrů

16.10.2026, RC Monitor 19/2026

Když se řekne misie, často si představíme evangelizaci v dalekých zemích, kde lidé ještě neznají Krista. A jistě právem: úkol církve nést evangelium do celého světa zůstává stále aktuální. Ne všichni však můžeme odejít na misijní území. Poslání křesťana je mnohem širší.

Japonští mučedníci

15.09.2026, RC Monitor 17/2026

V dekretu druhého vatikánského koncilu Ad gentes můžeme číst: „Tím, že církev učí znát Krista, ukazuje lidem skutečnou pravdu o tom, co člověk je a k čemu všemu je povolán. Pro Krista a církev, která o něm vydává svědectví kázáním evangelia, nejsou překážkou žádné rasové ani národnostní rozdíly, a proto nikdo v žádném případě nemůže Krista a církev považovat za cizí."

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.