Jsou-li kostely zavřené, zraňuje to Kristovo Tělo

25.10.2009,

Překvapilo mě, jak živý ohlas měla naše zpráva o výroku kardinála Schönborna: Nezavírejte dveře kostela, prosím vás! Lidé o něm debatují před kostelem i na internetu.

Kardinálova výzva mi leccos připomněla. Například to, že ještě na přelomu padesátých a šedesátých let, kdy jsem začala chodit do práce, jsem mohla během polední přestávky zajít do kostela na krátké nadechnutí. Nebo to, co napsal Bruce Marshall v Plné slávy o katolících, kteří se liší od protestantů tím, že si odskočí do kostela mezi nákupem v tržnici a u pekaře.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Od té doby se u nás odehrály některé změny. **Například přišly do módy starožitnosti: kdo by si v padesátých letech dával do bytu barokního andělíčka, když moderní zařízení z umělé hmoty je o tolik lepší? Lidé také ztratili zbytek civilizačních zábran: krást v kostele bývala přece jen silná káva dnes už ne.

Začali k nám jezdit za starožitnostmi obchodníci ze západu, a to už neustalo. Krádeže v kostelích bývají prováděny na objednávku. Na objednávku, která přichází ze západní Evropy té civilizované, o tolik slušnější části našeho kontinentu (jak tvrdí někteří).

Je pravda, že se stalo zvykem krást v kostelích i květiny a jiné drobnosti, ale hon po starožitnostech je nejmocnějším motivem zavírání kostelů. A tak Kristus svátostný zůstává osamělý a my jsme osamělí bez rozhovoru s Ním. Město jako by oněmělo.

Dveře kostelů je třeba znovu otevřít, stůj co stůj. Nejen pro nás, kdo se tam chodíme modlit, ale i pro ty ostatní, jimž ticho a dech posvátna pomáhá se zastavit a popřemýšlet.

Je to ovšem problém, v němž nemůžeme nechat faráře a farnosti samotné. Problém musí řešit Církev jako celek. Ve Velké Británii už funguje nadace Otevřený kostel, která poskytuje farnostem poradenství o zabezpečovacích systémech a shání peníze, jimiž tyto systémy spolufinancuje. Bez podobných iniciativ se neobejdeme, a práce v nich je především práce pro laiky.

Michaela Freiová

Další články

Když Panna Maria říká ne

15.05.2026, FATYM

Jaký máte vztah s Pannou Marií? Víme o jejím fiat – jejím „ano“, které přivedlo na svět Spasitele, pravého Boha a pravého člověka, našeho Pána Ježíše Krista. Abychom si hlouběji uvědomili hodnotu jejího ANO, zkusme je postavit do kontrastu se situacemi, v nichž Maria říká NE. Zde je několik příkladů:

Mše svatá

13.05.2026, RC Monitor 8/2026

Začínáme seriál článků vztahujících se k liturgii a jejímu „jazyku“. Mše svatá patří k nejznámějším a přitom často nejméně pochopeným skutečnostem křesťanského života. Jejím středem není jen shromáždění věřících, ale tajemství Kristovy oběti, které se v liturgii zpřítomňuje. V novém cyklu textů se chceme krok za krokem zastavit u jednotlivých částí mše svaté, jejich slov, gest i symbolů – a znovu objevit jejich smysl a krásu. Liturgie totiž není souborem prázdných úkonů, ale živým vyjádřením víry, které nás vede k hlubšímu setkání s Bohem. Zveme vás, milí čtenáři, k tomu, aby pro vás byla mše svatá skutečným pramenem života.

Co je duchovní doprovázení

06.05.2026, RC Monitor 8/2026

Jedete do hor a chystáte se na túru. Cíl znáte, máte po ruce mapu i navigaci v telefonu. To by mohlo stačit. Přesto by se hodil někdo, kdo cestu dobře zná a má zkušenosti. Mohl by vám doporučit trasu „šitou na míru“ s ohledem na váš věk, kondici či zdravotní stav. Během společného putování by vám ukázal krásné výhledy do údolí, upozornil na vzácné druhy chráněných rostlin a doporučil místo ke krátkému odpočinku nebo nabrání sil pro další stoupání k vrcholu. A především by vás vedl správným směrem.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.