Spor o člověka

29.10.2009,


Ve dnech, kdy Řím otevírá cestu domů pro anglikány, kteří nejsou spokojeni s vládnoucím liberálním trendem své církve, je dobré si připomenout, co stálo na začátku. Kardinál John Fisher a sir Tho­mas More byli roku 1535 popraveni proto, že odmítli uznat politickou nadvládu nad Církví. Thomas More v soukromém rozhovoru se státním prokurátorem Richardem Richem nadhodil otázku, zda parlament může odhlasovat zákon, podle něhož Bůh neexistuje. Když Rich namítl, že něco takového parlamentu nepřísluší, odpověděl More: Podobně parlamentu nepřísluší rozhodnout o tom, že panovník je hlavou Církve. Při Moreově procesu prokurátor Rich citoval tato Moreova slova, ta byla uznána za veřejný projev a More byl odsouzen za velezradu.**

Když dnes značná část anglikánů zvažuje své setrvání ve své církvi, nemluví o popření Boží existence (i když jistou roli hraje ochota řady anglikánských duchovních popřít Kristovo zmrt­výchvstání), ale o problému homosexuálních duchovních a homosexuálních sňatků nebo o svěcení žen. Zdá se, že mezi situací roku 1535 a dneškem není zas takový rozdíl. Mučedníci Fisher a More tvrdili, že parlament tedy součást politické moci není kompetentní k tomu, aby rozhodoval o existenci Boží a určoval panovníka rovněž součást politické moci za hlavu Církve. Dnešní spor se netočí kolem Boží existence, ale kolem přirozenosti člověka.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Na jednom z mezinárodních setkání s rodinami, tuším v roce 1998, řekl Jan Pavel II., že dnešní formou ateismu je právě útok na člověka jako na Boží stvoření. Ateisté se s námi dnes nepřou o Boží existenci, ale o tom, zda pohlavnost člověka patří k jeho neměnné přirozenosti, nebo zda je možné ženský a mužský způsob existence prostě zaměnit. A  tak jako za vlády Jindřicha VIII. chtějí tuto druhou pozici prosadit politicky, cestou zákonů o homosexuálních sňatcích a zejména antidiskriminační legislativou.

Ale stejně jako parlament nemá právo rozhodovat o Boží existenci, nemá ani právo rozhodovat o přirozenosti člověka. Parlamenty proto nemají právo zavádět homosexuální sňatky, prosazovat brannou povinnost žen nebo zpochybňovat váhu manželství (např. zvýhodňováním faktických soužití). K tomu nejsou kompetentní, nepřísluší jim to.

My katolíci jsme řádní občané svého státu, ale nemůžeme uznat kompetenci vlády ve věcech, jež přesahují její pravomoc. Jak řekl Thomas More na popravišti: Umírám jako dobrý služebník krále, ale především jako služebník Boží.

Michaela Freiová


Další články



Moc lásky

01.10.2026, RC Monitor 18/2026

Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.

Proměny šatníku posledních desetiletí a svatební standard: Jdeš na svatbu?

25.09.2026, RC Monitor 17/2026

Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.

V jednoho Boha věřiti budeš

23.09.2026, RC Monitor 17/2026

Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.