Afrika země otevřená pro výkupnou milost

Dění kolem synody pro Afriku jsem sledovala velmi podrobně. Afrika je úctyhodným, z nemalé části katolickým kontinentem. Každý jeden katolický křesťan v Africe je zpravidla vždy plod misií a často i podlomeného zdraví, nezřídka též i prolité krve misionářů. Misijní měsíc říjen se stal ideálním časovým pozadím pro epochální setkání více než dvou stovek biskupů.** Být zanícen pro Afriku je do jisté míry módní postoj, znát nějakého Afričana či pobýt jako turista v Africe - to voní exotikou. Avšak opravdu poznat Afričany a jejich kulturu znamená vidět všechna synonyma lidské chudoby. Intenzivní úsilí organizací na záchranu Afriky s sebou přináší riziko, že se Afričanům misionáři zprostředkovaný poklad víry zkomplikuje sdělením, že kvalitní život je život zajištěný, v dostatku, a ten je třeba mít ze všeho nejdříve pro sebe. Že je to život kontroly kontroly porodnosti, kontroly správné aplikace ideologie genderu, kontroly, zda ještě jsem adaptován na všední život, ve kterém víra má být soukromá věc bez vlivu navenek. Závěry synody přinesly pojmenování hrozeb působení Západu: zamoření intelektuální bezohledností, smrtící ideologie potratů a antikoncepce, politická propagace homosexuálního chování... Lidé, kultury, události světa se propojují velmi rychle. Konzumismus křesťanskou Evropu válcuje nevídanou rychlostí a nerozpakuje se šířit ani tam, kde začaly prožívat své jaro plody misijní práce: poznání ceny lidského života, síly svátostného manželství založeného na spojení jednoho muže a jedné ženy, radost z dostupnosti vzdělání. A tak se i východiska pro misie v Africe mění. Misionáři zde stavějí na přirozených hodnotách, které se Evropě vytratily na nedoktnutelnosti rodiny, na úctě ke starým a nebo mrtvým předkům, na touze po pravdě víry. Práce to není snadná, protože hranice mezi vírou a pověrou je pro celé generace Afričanů neviditelná. Zdravé kořeny už vydaly na povrch výhonky a Církev ukazuje své nádherné plody třeba v počtu kněží. V říjnu jsme vzpomněli na svatého Daniela Comboni, kněze, který zasvětil svůj život evangelizaci Afriky. Narodil se v roce 1831 v italské provincii Brescia. Do ní se Benedikt XVI., který před několika dny synodu o Africe ukončil, vypraví 8. listopadu na pastorační návštěvu. Jak říkám lidé i události se intenzivně propojují. Věříme, že jsme spojeni i s těmi, které nevidíme a kteří si diář na zemi již nevedou. A tak můžeme v tom, oč usilujeme a zač se modlíme, počítat i s podporou všech svatých (misionářů).

Zdeňka Rybová