O mimozemšťanech ve Vatikánu

Tentokrát nejde o vtip. V minulých dnech (6.11. 10.) ve Vatikánu skutečně proběhl vědecký seminář o hledání života mimo Zemi a navazování kontaktů s případnými rozumnými bytostmi ve vesmíru. Nebylo to dokonce ani první setkání toho druhu.** Před čtyřmi lety byla téže věci věnována tzv. letní škola při Vatikánské astronomické observatoři. V obou případech byli do Vatikánu pozváni největší odborníci v tomto oboru. Největší znamená úroveň Nobelovy ceny, a to nikoli míru. Na této nejvyšší vědecké úrovni pracuje totiž Papežská akademie věd notabene nejstarší akademie na světě , která seminář organizovala.

Ve Vatikánu se tedy sešli odborníci v oblasti astrobiologie, jak se oficiálně nazývá ona nová vědecká disciplína, zabývající se hledáním a zkoumáním možnosti života ve vesmíru. Účastníci se netajili optimismem. Už jen několik málo let nás dělí od objevení života mimo naši planetu, tvrdil jeden z vědců, Chris Impey. Podle něj pouze v naší galaxii, v Mléčné dráze, existuje několik milionů planet, na kterých by se mohl rozvinout život. Optimismus vědců zasedajících ve Vatikánu pramení na jedné straně z rychlého technického pokroku ve zkoumání vesmíru a zároveň z ohromujících objevů biologů, kteří nedávno odhalili, že na naší planetě existuje život i v podmínkách životu velmi nepříznivých, jako např. mořské hlubiny. Nicméně, jak vatikánský seminář jednoznačně potvrdil, dosud se nepodařilo nalézt žádné důkazy o existenci jakýchkoliv, byť i nejjednodušších forem života mimo Zemi, o rozumných bytostech nemluvě.Ve Vatikánu byly ovšem představeny výsledky vážných vědeckých programů, pokoušejících se zachytit eventuální signály, které by mohly vyslat jiné rozumné bytosti.

Všechno to zní jako příběh z vědeckofantastické povídky. Proto hned na počátku sympózia vyzval papežský delegát kardinál Giovanni Lajolo k nesměšování fantazie s vědou. Nebojíme se žádné pravdy, bojíme se pouze omylu, zdůraznil vatikánský reprezentant, vyzývaje astrobiology k naprosté vědecké rigoróznosti.

Vatikánský seminář spadá do rámce oslav jubilea jednoho z nejslavnějších papežských akademiků. Před 400 lety Galileo poprvé použil ke zkoumání nebe dalekohled. Díky tomu mimo jiné objevil, že Měsíc je geologickým útvarem, že má hory, údolí a krátery stejně jako Země. Vědci, kteří minulý týden ve Vatikánu představili výsledky svých nejnovějších bádání, jsou hluboce přesvědčeni, že jim se podaří další přelomový krok že totiž objeví život, ktreý se rozvinul také někde jinde. Podobný objev by nijak nenarušil naši víru, ujišťovali ve Vatikánu. Více nebo méně by ale měnil sebeporozumění člověka. Ve vesmíru nás možná očekávají neznámé a nepředstavitelné formy života, nebo dokonce inteligence.

Církev, jak jsme se mohli předsvědčit, přistupuje k těmto záležitostem s naprostým klidem. Nechce zůstat mimo hru, chce znát aktuální stav poznání a jako málokdo nebojí se žádné pravdy, pouze omylu.

Krzystof Bronk