22.11.2009,
Církevní otcové považovali za klíč ke královské vládě moudrost. Důraz tedy kladli na úlohu intelektu při budování řádu. Alkuin z Yorku, rádce Karla Velikého, převzal od svatého Isidora ze Sevily myšlenku, že královská vláda má vlastně korigovat hříšnost člověka, jehož dispozice ke zlu se dá ovlivnit bázní. Západní křesťanství přišlo s myšlenkou o dvou mocích moci duchovní a moci sekulární. Ta první má klíče k nebeskému království, ta druhá meč smrti k potrestání zločinců. Nad obojí mocí stojí Bůh.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Ale to, co pro nás tento svátek symbolizuje a co měl patrně na paměti Pius XI., když ho zaváděl, je právě důraz na omezenost světské moci, je to právě fakt, že světská, politická moc má zásadní limity, a tam, kde chce tyto limity rozšiřovat, ztrácí legitimitu. Legitimní světská moc, jež má trestat zlo, potřebuje z trvalé Boží autority čerpat kategorie, podle nichž společnost chápe, co to vlastně zlo je, v čem spočívá, a proč je ho třeba trestat.
Dnešní politická moc v Evropě má tendenci si tyto kategorie vytvářet sama: domnívá se, že může měnit objektivní mravní normy, ba měnit i samotnou stvořenou přirozenost člověka. A nemylme se: toto nebezpečí nevychází jen z Evropské unie; je přítomno i v myšlení zákonodárců jednotlivých států. Objevuje se tendence měnit demokratickou (mnohdy zmanipulovanou) volbou normy, jež měnit nelze prostě proto, že představují základní pojmy našeho chápání řádu.
Boží autorita také poskytuje referenční rovinu, k níž má světské právo a světská moc směřovat, má-li sloužit dobru. Jako křesťané víme, že tady na zemi nemůžeme vybudovat království Boží v jeho plnosti. Ale víme také, že je to království pravdy a života, království svatosti a milosti, království spravedlnosti, lásky a míru. K těmto hodnotám musí směřovat světský řád, má-li být legitimní a má-li právem uplatňovat mezi námi svou autoritu.
Michaela Freiová
07.10.2026, RC Monitor 18/2026
První přikázání Desatera zakazuje uctívat jiné bohy než Hospodina. Na straně jedné žádá naši celistvou odpověď na Boží bezpodmínečnou lásku k nám. Na straně druhé žádá věrnost cestě, ke které jsme se jakožto pokřtění ve svobodě zavázali. Bůh nás bere doslova za slovo a očekává svědectví víry, tj. důslednost a konkrétnost v našem jednání.
23.10.2026, RC Monitor 19/2026
Občas se dívám na televizi, hlavně pozdě večer, když nemůžu spát, ale není to moudrý zvyk. Filmy nebo seriály jsou prošpikovány reklamami, které trvají tak dlouho, že zapomenete, na co jste se dívali. Jediné, co z tohoto zlozvyku dobrého vyplývá, že mohu, jak se dříve říkávalo, držet prst na tepu doby. Výmluvné jsou hlavně reklamy, kde účinkují děti.
25.09.2026, RC Monitor 17/2026
Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.
05.10.2026, RC Monitor 18/2026
Jako žena v devátém měsíci těhotenství, kdy je spánek poměrně obtížný, protože na každé otočení se ze strany na stranu potřebujete stavební povolení, občas sklouznu k tomu, že si v noci vezmu do ruky telefon s úmyslem podívat se, co je nového.
10.11.2026, RC Monitor 20/2026
Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.
18.09.2026, RC Monitor 17/2026
V každém katolickém kostele ji najdeme. Někdy stojí nenápadně v boční kapli, jindy hrdě blízko oltáře, někdy pod křížem s tváří plnou bolesti nebo naopak s úsměvem a Ježíškem v náručí. Pro mnoho lidí představuje něhu, mateřství, čistotu nebo zdroj útěchy. A přece právě Maria bývá jedním z důvodů, proč lidé katolické víře nerozumí, převážně naši protestanští přátelé.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.