Čas daný nám v Adventu

29.11.2009,

Otevřu Noviny, rozhlédnu se dokola po Reklamách a hle: Stáňa a Vláďa hrají vesele Škatulatabatulata, na Vánočních večírcích bank se od začátku Listopádu plká o tom, že se Santaklaus už přejedl a jak to udělat, aby Ježíšek vydělával, Hloupost s Vychytralostí se snoubí jedna radost, tak dost!** Šófar je Šófar, Vídeň je Vídeň, Svět je Svět, tak obracím v dlani poslední minci a hledám, co je na ní napsáno, abych věděl, kterému hladu Těla či Ducha ten večerní rohlík kupuju. Vozíčkář ani Berličkář neprojdou skulinou chodníku, dopravní značky už úží cestu, chodníky nejsou pro chodce. Že ne Velbloud, ale Lano neprojde uchem Jehly už vím, tak jak, safra, přežít?

Vím, nepřežijeme, umřeme, jak jsme nedávno znovu v Tanci Smrtí dostali naservírováno s Dušičkami. Skepse ze Sepse, ze Psot. Nechat sebou lomcovat Vztekem? Ne. Proč? Kolotání jak už u Komenského, otvírám Labyrinth a znovu a znovu čtu úchvatnou kapitolu o sobě samém o ušmudlaném okénku tam někde nahoře, pod stropem, o polámaných křídlech i šprušlích Řebříků, znovu brečím radostí.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

To dělá ten Příchod-Advent. První, Druhý, Třetí... Zpíváme v Rorátech přece Čtvero příští svědčí? Přichystat se, urovnat cesty, utišit hlavně strachy, to je Čas daný nám v Adventu. Jako Muzikant mám k těmhle důležitým věcem blíž než Theolog, protože Pána Boha nemusím nazývat, stačí vzývat, pozvat. Některým věcem na kloub tady dole nikdy nepřijdeme, to jen pouhá Víra (ovšem s Nadějí a Láskou) unese i tenhle Sisyfovský náklad Světa. Velká První Písmena malé střelné Modlitby zažloutlých zpěvníků upozorňují i nás na cosi ohromně důležitého: na Čas.

Muzika se svou pomíjivostí paradoxně (to se ke křesťanství docela hodí...) ukazuje ke všemu Věčnému. Je nejlepším ztvárněním Času, v Prostoru se mihne jen tam a v Echu tam a sem, hned zas utíká pryč.

Je universální Řečí, Řečištěm Obrazů (...a bez podobenství k nim nemluvil...), ta skutečná, živá Muzika, ne nahrávky. Ale přesto právě nahrávka může být milá, může sloužit, pomoci, ovšem jen s Nadějí a Láskou.

Je-li ještě nějaký Národ Čechů, pak jeho nejvlastnějším adventním hudebním výrazem jsou Roráty, starodávné zpěvy ve 14. století nadané Otcem Vlasti Karlem IV. (+29. 11.!), utrakvisty ve století 15. přeložené do češtiny, humanisty ve století 16. doplněné dalšími písněmi, manýristy v 17. doplněny kodifikovaným průvodem varhan, v 18. hýčkané, v 19. vytištěny pro kostelní lid dole a ve 20. skoro zapomenuty... Zpívat Roráty je návod, jakás Ariadny Nitička, kterou se můžeme vymotat k ušmudlanému okénku tam někde nahoře...

Michael Pospíšil

Další články

Moc lásky

01.10.2026, RC Monitor 18/2026

Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.

Proměny šatníku posledních desetiletí a svatební standard: Jdeš na svatbu?

25.09.2026, RC Monitor 17/2026

Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.

V jednoho Boha věřiti budeš

23.09.2026, RC Monitor 17/2026

Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.