Gaudete in Domino semper

13.12.2009,


Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se! Pán je blízko. (Flp 4,45)

Radujte se! Pán je blízko. Tato slova útěchy, ale i závazku otvírají liturgii třetí neděle adventní, neděle Gaudete. Liturgické texty této neděle, ale i nadcházejících dní hovoří o radosti: Advent není pouze fialový, tedy vážný a kající, je také růžový, plný radostného očekávání, svaté nedočkavosti.** Lid, který tak neochotně naslouchal nepříjemným výzvám proroků k pokání a obrácení, si může oddechnout: dnes se mluví o radosti. Jak ovšem prožít skutečnou radost bez očištění a obrácení?

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Novodobí proroci dobře vědí, že člověk mnohem raději popřává sluchu líbivým zprávám. Svět chce být klamán. A tak nás politici a ekonomové utěšují, že krize už je za námi, ekonomika už opět roste. Koho zajímá, že nejde o skutečný zdravý růst, že to jen umělé státní zásahy utlumily dopad krize? Že se zde vylepšuje přítomnost na úkor budoucnosti? Dnes se chceme radovat a utrácet, dluhy budeme řešit až pak. Lze se však skutečně radovat s tímto Damoklovým mečem rostoucího zadlužování nad hlavou? A i kdyby snad ekonomika fungovala perfektně, stačilo by to k radosti a povznesení člověka? Hloupá otázka...

Avšak zpět k duchovní rovině. Nežijeme náhodou i zde na dluh? Neodkládáme to, co by bylo třeba udělat právě teď, na pak? Teď je ta doba příhodná, teď je ten den spásy. Ne zítra, až na to budu mít čas. Dnes se chceme radovat, dluhy budeme řešit až pak. Oddalováním duchovní obnovy si vylepšujeme, zjednodušujeme přítomnost na úkor budoucnosti a tím se pohoršujeme. Tedy stáváme horšími. Vlažnějšími, prázdnějšími.

Přítomnost však skutečně lze vylepšit, uzdravit. A to nikoli na úkor, ale mocí budoucnosti: jako závdavek věčnosti. Lze ji smysluplně prožívat jako cestu k Věčnému, nikoli jen přežívat, protože se nám nechce připravovat cestu Pánu.

Pán přijde, ale zároveň už je skrytě s námi. Přichází stále, dává nám sám sebe, aby se naše čekání na něj stávalo opravdovějším, a proto radostnějším. Čas, který nám byl dán k čekání na Pána, nemá bezcílně proplynout kolem nás. Je obdařený smyslem. Je to kairos, příhodný čas. Čas, kdy naše nesmělá, neuvědomělá touha po Pánu má růst, prohlubovat se a očišťovat v oddané a radostné Marana tha! Přijď, náš Pane!

To je vlastně poselství Adventu: Pán přijde a my s ním budeme moci vejít do Božího odpočinutí. Jak moc chceme?

Dagmar Kopecká


Další články



Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.