13.12.2009,
Radujte se! Pán je blízko. Tato slova útěchy, ale i závazku otvírají liturgii třetí neděle adventní, neděle Gaudete. Liturgické texty této neděle, ale i nadcházejících dní hovoří o radosti: Advent není pouze fialový, tedy vážný a kající, je také růžový, plný radostného očekávání, svaté nedočkavosti.** Lid, který tak neochotně naslouchal nepříjemným výzvám proroků k pokání a obrácení, si může oddechnout: dnes se mluví o radosti. Jak ovšem prožít skutečnou radost bez očištění a obrácení?
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Avšak zpět k duchovní rovině. Nežijeme náhodou i zde na dluh? Neodkládáme to, co by bylo třeba udělat právě teď, na pak? Teď je ta doba příhodná, teď je ten den spásy. Ne zítra, až na to budu mít čas. Dnes se chceme radovat, dluhy budeme řešit až pak. Oddalováním duchovní obnovy si vylepšujeme, zjednodušujeme přítomnost na úkor budoucnosti a tím se pohoršujeme. Tedy stáváme horšími. Vlažnějšími, prázdnějšími.
Přítomnost však skutečně lze vylepšit, uzdravit. A to nikoli na úkor, ale mocí budoucnosti: jako závdavek věčnosti. Lze ji smysluplně prožívat jako cestu k Věčnému, nikoli jen přežívat, protože se nám nechce připravovat cestu Pánu.
Pán přijde, ale zároveň už je skrytě s námi. Přichází stále, dává nám sám sebe, aby se naše čekání na něj stávalo opravdovějším, a proto radostnějším. Čas, který nám byl dán k čekání na Pána, nemá bezcílně proplynout kolem nás. Je obdařený smyslem. Je to kairos, příhodný čas. Čas, kdy naše nesmělá, neuvědomělá touha po Pánu má růst, prohlubovat se a očišťovat v oddané a radostné Marana tha! Přijď, náš Pane!
To je vlastně poselství Adventu: Pán přijde a my s ním budeme moci vejít do Božího odpočinutí. Jak moc chceme?
Dagmar Kopecká
15.07.2026, Spiritual Direction
Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
10.07.2026, ACI Prensa
Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.