14.12.2009,
Měli bychom se proto již oprostit od zvyku svádět vše negativní kolem nás na komunismus a přestat se opájet představou, že v důsledku současné demokracie se musí lidé postupně, leč nutně zlepšit, byť to bude třeba dlouho trvat.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Z hlediska čistě politického je současný systém bezpochyby lepší než ten minulý. Nemusíme se bát vězení za své náboženské aktivity nebo kritiku vlády a po stránce hmotné se máme jako celek tak dobře jako nikdy předtím. Jenomže způsob řízení státu, vnější svoboda ani hmotné statky nejsou cíle, ale jen určité prostředky, jež mají napomáhat dobru a štěstí všech lidí v nejširším smyslu. A tak bychom se měli ptát: Byly změny spojené s pádem komunismu podstatné, hluboké a ve svých důsledcích blahodárné?
K nalezení správné odpovědi na tuto zásadní otázku je třeba zamýšlet se nad naší současností. (Strom poznáme po ovoci.) A tak uvažujme: Jsou dnešní lidé třeba oproti 70. a 80. letům 20. století celkově šťastnější a lepší? Je dnes mezi nimi víc lásky, upřímnosti, poctivosti, nezištnosti? Je víc věrnosti v manželstvích a harmonie v rodinách? Mají Češi víc lásky a úcty ke svému národu a hrdosti na něj? Je mezi lidmi víc zájmu o křesťanství a sympatií k Církvi? Hledí dnes běžný člověk do budoucnosti s větší důvěrou a nadějí, nebo spíše s větším strachem?
Byl-li stav společnosti dříve přeci jen lepší (i při vší té bídě), vůbec to neznamená, že byl lepší také tehdejší politický režim. Politika je věc jedna, morálka společnosti druhá. Tyto skutečnosti se samozřejmě vzájemně ovlivňují, ale nejsou spolu svázány úplně těsně. Nepochybně i komunismus a zvláště on, mj. i poměrně dlouhou dobou svého trvání se podepsal na obecném duchovním, mravním a kulturním úpadku národa. Ale ani totalita nacistická, ani liberalismus kladoucí důraz na hmotný blahobyt, smyslové požitky, povrchně chápanou svobodu a prosazování sebe na úkor druhých nejsou mravně povznášející.
Pravda vás osvobodí
Máme hledat pravdu. Jen to je člověka důstojné. Jen pravdivý pohled na věci totiž vede také k nacházení správných cest k jejich zlepšování. Hledejme tedy pravdu také o poměrech kolem nás. K tomu je třeba vycházet spíše z toho, co sami vidíme kolem sebe, co slyšíme od běžných lidí, než z toho, co je nám předkládáno od těch, kdo se živí ovlivňováním veřejného mínění. Věřit bychom měli spíše lidem nezaujatým, než stoupencům a propagátorům určitých politických režimů a uspořádání.
Jen pravda nás může osvobodit, ne nějaké politické systémy a jejich mechanismy. Chceme-li ji nacházet, nesmíme se bát hledět jí do očí i tehdy, když není zrovna příjemná. Přitom ale vůbec nemusíme věšet hlavu. Právě vidění věcí nedobrých nás povzbuzuje k tomu, abychom nespoléhali na lidi a jejich výmysly, ale skládali svou naději do Boha. Pravá křesťanská naděje vede k radosti ze života i k odvaze dál hledat pravdu.
Vít Cigánek
12.11.2026, RC Monitor 21/2026
Když ztratíme klíče, obracíme se ke svatému Antonínovi. Při nemocech krku vzýváme svatého Blažeje, hasiči mají svého patrona ve svatém Floriánovi a kněží ve svatém Janu Marii Vianneyovi. Katolická tradice zná patrony jednotlivých profesí, měst, zemí, nemocí i nejrůznějších životních situací. Mají ale svatí v nebi skutečně rozdělené kompetence? A má vůbec smysl obracet se na konkrétního světce s konkrétní prosbou?
04.11.2026, syrzdarma.cz
Ministerstvo odpočinku a asociálních opatření připravilo pohádku o líném Honzovi, kterou budou najatí dobrovolníci číst dětem na prvním stupni základních škol. Pohádka je maximálně výchovná, tvrdí ministerstvo. Po každém přečtení dostanou děti za úkol odpovědět na jednoduchou otázku, která se bude celostátně vyhodnocovat. Blum, blum, blum, pohádka začíná.
21.09.2026, RC Monitor 17/2026
Navzdory tomu, že křesťanská víra je se zastáváním reinkarnace neslučitelná, lze se setkat s křesťany, kteří mezi svým krédem a naukou o převtělování žádný rozpor nevidí. Nedávno jsem měl možnost s jedním takovým člověkem diskutovat a během naší debaty se ukázalo, že jeho příklon k reinkarnaci se zakládal v neznalosti argumentu, jež by prokázal její nemožnost. To se samozřejmě netýká jen této otázky, nýbrž naprosto všech názorů. Dokud nejsme schopni se stoprocentní jistotou vyloučit opak či alternativu k tomu, o čem jsme přesvědčeni, musíme dát prostor pochybnosti a přiznat, že náš názor není žádným spolehlivým věděním, ale pouhou vírou podepřenou mimo-teoretickými důvody. Ruku za ni do ohně dávat nemůžeme.
07.10.2026, RC Monitor 18/2026
První přikázání Desatera zakazuje uctívat jiné bohy než Hospodina. Na straně jedné žádá naši celistvou odpověď na Boží bezpodmínečnou lásku k nám. Na straně druhé žádá věrnost cestě, ke které jsme se jakožto pokřtění ve svobodě zavázali. Bůh nás bere doslova za slovo a očekává svědectví víry, tj. důslednost a konkrétnost v našem jednání.
10.11.2026, RC Monitor 20/2026
Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.
19.10.2026, RC Monitor 19/2026
Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.