Poznámka k týdnu - Španělsko na křižovatce

10.12.2009,


Koncem listopadu socialisté a další strany prosadily ve španělském parlamentu v prvním čtení vládní návrh zákona umožňující snazší přístup k umělému potratu. Zákon, který odmítla římskokatolická církev i konzervativní Lidová strana, umožní potrat do konce 14. týdne těhotenství. Bez předchozího souhlasu rodičů budou moci na potrat i šestnáctileté.**

Nyní bude zákon projednán před postupem do dalšího čtení příslušným parlamentním výborem a nemělo by se o něm definitivně rozhodnout dříve než na jaře.

Od roku 1985 je ve Španělsku potrat dovolen, ale jen v případě těhotenství jako důsledku znásilnění nebo při vážném ohrožení zdraví matky či dítěte. Španělsko, donedávna považované za katolickou zemi, se tak opět přiblížilo svíravému objetí kultury smrti. Počet umělých potratů postupně roste. Jestliže v roce 1998 bylo provedeno 54 tisíc interrupcí, v roce 2007 (novější data nejsou ještě k dispozici) nedostalo právo se narodit již 112 tisíc španělských dětí.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Proti návrhu demonstroval v polovině října jen v Madridu více než milion lidí. Sjednocujícím heslem demonstrantů, kteří pocházeli ze všech vrstev společnosti, byla myšlenka: Každý život má svou cenu. Oproti očekávání byla právě tato demonstrace velkou manifestací života nechyběli rodiče s kočárky, malé děti, mládež ani senioři.

Demetrio Fernández, biskup španělské diecéze Tarazona, při této příležitosti prohlásil, že Evropa je kvůli potratům smrtelně nemocná. Pokračující liberalizaci potratové legislativy označil za skutečnou ekologickou katastrofu, která Evropu postupně promění v kontinent smrti. Tato spirála zla se dotýká nenarozeného dítěte, jeho matky, otce počatého života, širší rodiny i pracovníků ve zdravotnictví. Potraty je tak zasažena celá společnost. Biskup Fernández zdůraznil v pastýřském listu, že kdyby v Evropě nedošlo k 50 milionům legálních potratů, dnes by 50 milionů mladých lidí vyplnilo mezeru, kvůli níž Evropa předčasně stárne a topí se v smutku a beznaději.

Dále varoval, že zákon povede k zvýšení počtu těch, kteří se nenarodí, bude-li potrat označen za právo chráněné falešnou svobodou. Z psychologického hlediska je každá žena, která podstoupí potrat, poznamenána na celý život. Dosáhnou toho, že dnes bude z jejich těla odstraněno ‚něco, co se jí nehodí‘ ale nikdy ze svých myslí a srdcí neodstraní vinu za skutek, kterého se dopustily. Znám mnoho žen, které si marně pokoušejí odpustit, dokud nejsou konfrontovány se silou Božího milosrdenství, napsal biskup. Zatímco se feministky dovolávají svobody, důstojnost ženy je likvidována snahou udělat z žen objekt chvilkové rozkoše a požitku bez odpovědnosti.

Socialistický premiér José Luis Rodriguez Zapatero během svého působení od roku 2004 stihl prosadit jak manželství homosexuálních párů, tak výrazné zjednodušení a zrychlení rozvodů.

Když jsem se začetl do aktuálního zpravodajství, vytanulo mi na mysli proslulé (tehdy socialistické) heslo z třicátých let, že se ve Španělsku bojuje za Prahu. Dnes se ve Španělsku svádí rozhodující bitva o celou Evropu.

Josef Mudra


Další články



Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.