Poznámka k týdnu - NÁBOŽENSKÁ SVOBODA VERSUS TOLERANCE

19.12.2009,


Poslední dva týdny ovládlo média téma švýcarského referenda, ve kterém občané ekonomicky vyspělé a veskrze sekularizované země odmítli výstavbu minaretů. Objevily se hlasy, které kritizovaly tento svobodný občanský projev. Tvrdily, že výsledek referenda nese s sebou stopy popírání náboženské svobody a že byl do značné míry ovlivněn strachem lidí, kteří už žijí s muslimy. Domnívám se, že strach zde skutečně sehrál svou roli a že jde o strach oprávněný. V české kotlině zatím výrazné negativní zkušenosti s muslimským obyvatelstvem nemáme. Patrně je to způsobeno také tím, že ačkoliv to mnohdy situace nevyžaduje velmi časně rezignujeme na svou náboženskou tradici (když už nám tedy nejde o misijní úsilí, které je povinností každého katolického křesťana!). Připomeňme si to na další aktuální události. Itálie se bouří proti rozsudku Evropského soudu, který ji nutí odstranit kříže ze škol. Italskou vládu podpořil tento týden polský Sejm, který přijal obrannou rezoluci, v níž zmínil, že kříže ve školách nejsou jen náboženským symbolem, ale že kříž je připomínkou obecných hodnot. Biskup Tadeusz Ploski doslova řekl: Bez pravdy není svoboda, kříž je symbolem pravdy i svobody. Poláci spolu se Slováky, kteří podobné usnesení také připravují, připomínají, že to není tak dávno, co kříže ve školách viset nesměly. Nevzpomínám si, a zde navazuji na zmíněnou českou vlastnost předčasné rezignace, že bychom získali zprávy o podobném úsilí českých politiků. Oběma zmíněnými tématy se prolíná jedno velmi diskutované téma: téma náboženské svobody. **Domnívám se, že největší problém je právě v pochopení pojmu. Je matoucí. Implikuje (tedy v rovině současných výkladů), že všechna náboženství jsou si rovna. To je poznání, které je nepravdivé.** U řady lidí se respekt k náboženské svobodě proměnil do nezájmu o spásu ostatních. Jiná věc je křesťanský postoj formovaný v náboženskou toleranci. Náboženská tolerance je výrazem úcty k člověku, jeho svobodě poznání, tradici apod. Neuzavírá však cestu k rozhovorům o pravdě, kterou nemá každý svou a jinou, ale je o p r a v d u jen jedna. Náboženská tolerance se ve Švýcarsku projevuje např. tím, že zde muslimové mají své mešity, kde se svobodně scházejí. Minaret je naproti tomu symbolickou stavbou bez praktického využití. Jeho stavba má symbolizovat pravost islámské víry. Povinností křesťanské Evropy je chránit muslimy a další právě před tímto nedostatečným poznáním pravdy o pravém Bohu. Vánoční čas nám k tomu dává skvělou příležitost.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Zdeňka Rybová

Další články



Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.