Roztrhněte svá srdce, ne roucha

21.02.2010,

Svatopostní doba. Církev si sype hlavu popelem a následuje svého Pána na poušť. Obraťte se ke mně celým svým srdcem v postu, pláči a bědování (Jl 2,12).

Proč všechno to odpírání a umrtvování? Není život už tak dost plný trápení? Proč si ještě dobrovolně nakládat další? Nemá být smyslem lidského snažení a pokroku spíše odstraňování bolesti a utrpení?** Dnes, kdy se člověk emancipoval, kdy se jeho důstojnost a kvalita jeho života staly centrem všeho, zdá se být půst zpozdilý, ba přímo nelidský. Ovšem ví dnešní člověk, kdo je člověk a co je život?

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Roztrhněte však svá srdce a ne roucha... (Jl 2,13). Nesmyslné sebetrýznění je opravdu nelidské a obrací se proti stvoření. Pravý půst však není formálním trháním rouch, nenávistným drásáním lidskosti. Vychází ze srdce roztrženého láskou; láskou, která zakusila Lásku.

Kristus na poušti, to je Bůh, který se z lásky stal člověkem, aby se člověk mohl stát Bohem. A Církev odchází na poušť, aby se zbavila všeho, co jí brání být se svým Milovaným, a aby mu podala důkaz své lásky. Milující nemůže jinak.

Boží láska až k smrti, ta nám ukazuje, kdo je člověk a co je život. Jaká je skutečná, vlastně až neskutečně, nepředstavitelně veliká důstojnost a hodnota člověka.

Pravdivý půst, půst motivovaný láskou, neubíjí, neponižuje. Pravdivý půst povyšuje člověka vede jej k Bohu, kde je jeho místo. Roztrhněte však svá srdce a ne roucha, a tak se vraťte k Pánu, svému Bohu (Jl 2,13).

Dagmar Kopecká

Další články

Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.