Poznámka k týdnu: V televizi znovu o drogách

01.03.2010,


Když se v polovině 90. let u nás začaly objevovat požadavky na legalizaci drog, my konzervativci jsme varovali, že to znamená velké nebezpečí, zvlášť pro mladé lidi. Nejčastější argument protistrany zněl: Všude v Evropě je politika vůči drogám otevřenější, jen vy byste tady u nás chtěli zavádět represi. Deset let poté se ukazuje, že naše země má nejvyšší počet středoškoláků kuřáků marihuany v celé Evropě.**

Ukazuje se, že je to naopak propagace a faktická liberalizace drog, která nás vyčleňuje z Evropy. Nizozemsko přestává drogy tolerovat v té míře, v jaké se prosadily, podobně to platí i pro kanton Curych, kde se prosadila největší tolerance drog v celém Švýcarsku. Tyto regiony shledaly, že předpoklad, podle něhož se uvolněním drogové politiky sníží kriminalita s drogami spojená, prostě nefunguje.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Česká televize uspořádala debatu (Máte slovo, 18. února), která se nesla ve zcela jiném duchu, než tomu bývalo v horkém období drogové debaty v druhé polovině 90. let. Moderátorka Jílková tentokrát dorážela na hosty s otázkou: Tak jak to je, jsme druhý Amsterdam? Viditelně upřednostňovala šéfa protidrogové centrály, který mj. zdůraznil, že tolerance k drogám podrývá u mladých lidí vědomí závaznosti zákona.

Navzdory snahám moderátorky ale debatu opanoval známý propagátor marihuany J. X. Doležal a jeho ironický úsměšek nad ostatními diskutujícími mluvil za vše. Propagátoři drog se cítí být vítězi. Tvrdí sice pro forma, že chtějí legalizovat pouze marihuanu, ne tvrdé drogy, ale je jasné, že jde jen o otázku stupňování. Tak jako alkoholik, který začíná na pivu, přejde později na tvrdý alkohol, přecházejí i mladí poživatelé měkkých drog na drogy tvrdší. Podstatou problému je náruživost. Ne každý jí podlehne, ale ten, kdo má pro ni vlohu, touto cestou projde. Navíc návyk na alkohol trvá poměrně dlouho až dvacet let. Návyk na nealkoholové drogy nastupuje nepoměrně dříve.

V zásadě je celá debata sporem dvojího druhu lidí. Na jedné straně těch, kteří mají rodičovskou zkušenost a instinkty: ti se obávají o děti ne jen o ty vlastní, ale o mladé lidi vůbec. Na druhé straně stojí ti, kteří mají na šíření drog zájem: v obchodě s drogami se točí obrovské peníze. Vedle nich ovšem přizvukují liberalizaci ti, kdo sice svůj vlastní zájem na šíření drog nemají, ale pokládají děti a mládež za vhodný materiál pro společenské experimenty. I tato skupina měla v debatě svého reprezentanta trapně pasivního psychologa, který se zjevně bál, zda je dost liberální.

Michaela Freiová



Další články



Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.