Poznámka k týdnu: V televizi znovu o drogách

Když se v polovině 90. let u nás začaly objevovat požadavky na legalizaci drog, my konzervativci jsme varovali, že to znamená velké nebezpečí, zvlášť pro mladé lidi. Nejčastější argument protistrany zněl: Všude v Evropě je politika vůči drogám otevřenější, jen vy byste tady u nás chtěli zavádět represi. Deset let poté se ukazuje, že naše země má nejvyšší počet středoškoláků kuřáků marihuany v celé Evropě.**

Ukazuje se, že je to naopak propagace a faktická liberalizace drog, která nás vyčleňuje z Evropy. Nizozemsko přestává drogy tolerovat v té míře, v jaké se prosadily, podobně to platí i pro kanton Curych, kde se prosadila největší tolerance drog v celém Švýcarsku. Tyto regiony shledaly, že předpoklad, podle něhož se uvolněním drogové politiky sníží kriminalita s drogami spojená, prostě nefunguje.

Česká televize uspořádala debatu (Máte slovo, 18. února), která se nesla ve zcela jiném duchu, než tomu bývalo v horkém období drogové debaty v druhé polovině 90. let. Moderátorka Jílková tentokrát dorážela na hosty s otázkou: Tak jak to je, jsme druhý Amsterdam? Viditelně upřednostňovala šéfa protidrogové centrály, který mj. zdůraznil, že tolerance k drogám podrývá u mladých lidí vědomí závaznosti zákona.

Navzdory snahám moderátorky ale debatu opanoval známý propagátor marihuany J. X. Doležal a jeho ironický úsměšek nad ostatními diskutujícími mluvil za vše. Propagátoři drog se cítí být vítězi. Tvrdí sice pro forma, že chtějí legalizovat pouze marihuanu, ne tvrdé drogy, ale je jasné, že jde jen o otázku stupňování. Tak jako alkoholik, který začíná na pivu, přejde později na tvrdý alkohol, přecházejí i mladí poživatelé měkkých drog na drogy tvrdší. Podstatou problému je náruživost. Ne každý jí podlehne, ale ten, kdo má pro ni vlohu, touto cestou projde. Navíc návyk na alkohol trvá poměrně dlouho až dvacet let. Návyk na nealkoholové drogy nastupuje nepoměrně dříve.

V zásadě je celá debata sporem dvojího druhu lidí. Na jedné straně těch, kteří mají rodičovskou zkušenost a instinkty: ti se obávají o děti ne jen o ty vlastní, ale o mladé lidi vůbec. Na druhé straně stojí ti, kteří mají na šíření drog zájem: v obchodě s drogami se točí obrovské peníze. Vedle nich ovšem přizvukují liberalizaci ti, kdo sice svůj vlastní zájem na šíření drog nemají, ale pokládají děti a mládež za vhodný materiál pro společenské experimenty. I tato skupina měla v debatě svého reprezentanta trapně pasivního psychologa, který se zjevně bál, zda je dost liberální.

Michaela Freiová