Pohled z Říma: Nádvoří pohanů aneb O tom, jak Češi naučili Vatikán dialogu s ateisty

16.03.2010,


S českým skepticismem prý nejdou dohromady řeči o hrdosti. Tentokrát by ale důvod byl. Úspěch loňské návštěvy Benedikta XVI. a zejména její pozitivní vnímání mezi nekatolíky povzbudily Svatý Stolec, aby se znovu začal zabývat dialogem s nevěřícími. Ve Vatikánu vznikne nadace (jak se zatím říká, jakkoliv jde spíš o komisi či radu) Nádvoří pohanů.**

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Všechno začalo v České republice, nebo spíš v rozvažování po cestě, o něž se Benedikt XVI. podělil v předvánoční audienci se svými nejližšími spolupracovníky. V pasáži věnované pozitivní odezvě nevěřících občanů České republiky na jeho návštěvu, uvažoval papež nad tím, zda by Církev neměla změnit svůj postoj k ateistům, vytvořit jakýsi prostor setkání a sblížení. Benedikt XVI. poznamenal, že nevěřící jsou často vystrašení, když se před nimi mluví o nové evangelizaci, když vycítí, že jsou předmětem jakési misie. Obávají se ztráty svobody myšlení a rozhodování. Nicméně otázka po Bohu v nich zůstává přítomná. Hledání Boha patří ke kultuře západního světa a je třeba pečovat o to, aby toto tázání po Bohu zůstávalo živé. Papež v tom kontextu připomněl, že jeruzalémský chrám měl nádvoří pohanů, které Ježíš nazval spolu s prorokem Izajášem místem modlitby všech národů. Šlo o prostor mezi posvátným a profánním. Místo, kde se s tajemstvím může setkat i ten, kdo na něm ještě nemá podíl. Myslím, že Církev by i dnes měla vytvořit jakési Nádvoří pohanů, uzavíral papež, kde by se lidé mohli setkat s Bohem, třebaže Jej neznají a nemají přístup k Jeho tajemství, neboť to už je vlastní životu Církve. Vedle dialogu s jinými náboženstvími musíme navázat dialog především s lidmi, kterým je náboženství cizí, pro které je Bůh kýmsi neznámým, a přece nechtějí zůstat bez Boha, touží se k Němu přiblížit, i kdyby jen jako k neznámému, řekl papež.

Vracím se k této reflexi cesty do České republiky tak obšírně, protože na konci února se ukázalo, že jde o slova zakládající novou vatikánskou instituci. S odvoláním na papežskou promluvu to oznámil arcibiskup Gianfranco Ravasi, předseda Papežské rady pro kulturu, které bude Nádvoří pohanů podléhat. Chceme vytvořit síť ateistů a agnostiků připravených k dialogu, prohlásil šéf vatikánského úřadu, chceme navázat kontakt s ateistickými organizacemi a konfrontovat se s nimi. Stejně tak chceme lépe poznávat duchovní život lidí, kteří se prohlašují za nevěřící.

Je na místě připomenout, že institucionální dialog s ateisty není pro Svatý stolec žádnou novinkou. Už v roce 1965 Pavel VI. založil ve Vatikánu Sekretariát pro nevěřící, změněný později na Papežskou radu pro dialog s nevěřícími. Zanikla v roce 1982, kdy ji Jan Pavel II. začlenil do Papežské rady pro kulturu. Církev se dnes vrací k původnímu záměru papeže Montiniho. Jsme ale už o něco moudřejší. Tentokrát nejde o to otvírat se světu, absorbovat všechny jeho proudy. Naopak. Podobně jako v mezináboženském dialogu je velmi důležité zachovat vlastní identitu, zdůraznil arcibiskup Ravasi, jedině tak dostanou nevěřící šanci nahlédnout bohatství víry.

Krzystof Bronk


Další články



Když Panna Maria říká ne

15.05.2026, FATYM

Jaký máte vztah s Pannou Marií? Víme o jejím fiat – jejím „ano“, které přivedlo na svět Spasitele, pravého Boha a pravého člověka, našeho Pána Ježíše Krista. Abychom si hlouběji uvědomili hodnotu jejího ANO, zkusme je postavit do kontrastu se situacemi, v nichž Maria říká NE. Zde je několik příkladů:

Mše svatá

13.05.2026, RC Monitor 8/2026

Začínáme seriál článků vztahujících se k liturgii a jejímu „jazyku“. Mše svatá patří k nejznámějším a přitom často nejméně pochopeným skutečnostem křesťanského života. Jejím středem není jen shromáždění věřících, ale tajemství Kristovy oběti, které se v liturgii zpřítomňuje. V novém cyklu textů se chceme krok za krokem zastavit u jednotlivých částí mše svaté, jejich slov, gest i symbolů – a znovu objevit jejich smysl a krásu. Liturgie totiž není souborem prázdných úkonů, ale živým vyjádřením víry, které nás vede k hlubšímu setkání s Bohem. Zveme vás, milí čtenáři, k tomu, aby pro vás byla mše svatá skutečným pramenem života.

Co je duchovní doprovázení

06.05.2026, RC Monitor 8/2026

Jedete do hor a chystáte se na túru. Cíl znáte, máte po ruce mapu i navigaci v telefonu. To by mohlo stačit. Přesto by se hodil někdo, kdo cestu dobře zná a má zkušenosti. Mohl by vám doporučit trasu „šitou na míru“ s ohledem na váš věk, kondici či zdravotní stav. Během společného putování by vám ukázal krásné výhledy do údolí, upozornil na vzácné druhy chráněných rostlin a doporučil místo ke krátkému odpočinku nebo nabrání sil pro další stoupání k vrcholu. A především by vás vedl správným směrem.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.