Pohled z Říma: Nádvoří pohanů aneb O tom, jak Češi naučili Vatikán dialogu s ateisty

S českým skepticismem prý nejdou dohromady řeči o hrdosti. Tentokrát by ale důvod byl. Úspěch loňské návštěvy Benedikta XVI. a zejména její pozitivní vnímání mezi nekatolíky povzbudily Svatý Stolec, aby se znovu začal zabývat dialogem s nevěřícími. Ve Vatikánu vznikne nadace (jak se zatím říká, jakkoliv jde spíš o komisi či radu) Nádvoří pohanů.**

Všechno začalo v České republice, nebo spíš v rozvažování po cestě, o něž se Benedikt XVI. podělil v předvánoční audienci se svými nejližšími spolupracovníky. V pasáži věnované pozitivní odezvě nevěřících občanů České republiky na jeho návštěvu, uvažoval papež nad tím, zda by Církev neměla změnit svůj postoj k ateistům, vytvořit jakýsi prostor setkání a sblížení. Benedikt XVI. poznamenal, že nevěřící jsou často vystrašení, když se před nimi mluví o nové evangelizaci, když vycítí, že jsou předmětem jakési misie. Obávají se ztráty svobody myšlení a rozhodování. Nicméně otázka po Bohu v nich zůstává přítomná. Hledání Boha patří ke kultuře západního světa a je třeba pečovat o to, aby toto tázání po Bohu zůstávalo živé. Papež v tom kontextu připomněl, že jeruzalémský chrám měl nádvoří pohanů, které Ježíš nazval spolu s prorokem Izajášem místem modlitby všech národů. Šlo o prostor mezi posvátným a profánním. Místo, kde se s tajemstvím může setkat i ten, kdo na něm ještě nemá podíl. Myslím, že Církev by i dnes měla vytvořit jakési Nádvoří pohanů, uzavíral papež, kde by se lidé mohli setkat s Bohem, třebaže Jej neznají a nemají přístup k Jeho tajemství, neboť to už je vlastní životu Církve. Vedle dialogu s jinými náboženstvími musíme navázat dialog především s lidmi, kterým je náboženství cizí, pro které je Bůh kýmsi neznámým, a přece nechtějí zůstat bez Boha, touží se k Němu přiblížit, i kdyby jen jako k neznámému, řekl papež.

Vracím se k této reflexi cesty do České republiky tak obšírně, protože na konci února se ukázalo, že jde o slova zakládající novou vatikánskou instituci. S odvoláním na papežskou promluvu to oznámil arcibiskup Gianfranco Ravasi, předseda Papežské rady pro kulturu, které bude Nádvoří pohanů podléhat. Chceme vytvořit síť ateistů a agnostiků připravených k dialogu, prohlásil šéf vatikánského úřadu, chceme navázat kontakt s ateistickými organizacemi a konfrontovat se s nimi. Stejně tak chceme lépe poznávat duchovní život lidí, kteří se prohlašují za nevěřící.

Je na místě připomenout, že institucionální dialog s ateisty není pro Svatý stolec žádnou novinkou. Už v roce 1965 Pavel VI. založil ve Vatikánu Sekretariát pro nevěřící, změněný později na Papežskou radu pro dialog s nevěřícími. Zanikla v roce 1982, kdy ji Jan Pavel II. začlenil do Papežské rady pro kulturu. Církev se dnes vrací k původnímu záměru papeže Montiniho. Jsme ale už o něco moudřejší. Tentokrát nejde o to otvírat se světu, absorbovat všechny jeho proudy. Naopak. Podobně jako v mezináboženském dialogu je velmi důležité zachovat vlastní identitu, zdůraznil arcibiskup Ravasi, jedině tak dostanou nevěřící šanci nahlédnout bohatství víry.

Krzystof Bronk