K původu a smyslu celibátu

27.03.2010,


Vlna obviňování Církve ze sexuálního zneužívání dětí s sebou nese zpochybňování celibátu. Není snad třeba znovu vysvětlovat, že celibát nemění přirozenost člověka, takže muž, který se zpronevěří svému celibátnímu slibu, se prostě zamiluje do dospělé ženy, a řeholnice do dospělého muže.

O původu a smyslu celibátu se však mluví mnohem méně. Jeho vznik se přitom váže na mučednickou zbožnost prvních staletí. Už Ignác z Antiochie píše, že mučednictví je formou následování Krista. Autor zprávy o upálení Polykarpa ze Smyrny také připodobňuje mučedníka ke Kristu. Ve zprávě o mučednících z Lyonu a Vienne píše autor, že pravý Kristův učedník následuje Beránka, kamkoli jde. Cyprián z Kartága píše, že ten, kdo trpí pro vyznání Kristova jména, je účastníkem Kristova utrpení.** O mučednici Felicitas, která ve vězení porodila dítě, se píše, že se jí strážci vysmívali, když při porodu naříkala; ona jim odpověděla: Nyní trpím to, co trpím. Ale tam bude se mnou Jiný, kdo bude trpět se mnou, protože také já chci trpět za něho.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Mezi vlnami pronásledování však byla období klidu, kdy mohli křesťané žít více nebo méně v míru. Mnozí tehdy hledali formy nekrvavého martyria a nacházeli je v radikální askezi. Měřítkem byla stále mučednická smrt. Za nekrvavé mučedníky označuje Dionysos z Alexandrie ty křesťany, kteří v době moru nedbali nebezpečí a sloužili nemocným. A k těmto nekrvavým formám mučednictví patřil i celibát, vysoce ceněný už v prvních staletích po Kristu.

Dnes žijeme v době, kdy se celibát chápe spíše jako patologický rys osobnosti a slovo mučedník se užívá pro muslimské sebevrahy, kteří do své smrti dokáží strhnout jiné lidi. Ale v křesťanském prostředí se myšlenka celibátu vždycky vázala na ochotu k mučednictví. Celibát není ani tak pastoračně vhodnou formou života: je to způsob, jak zemřít pro Krista.

Jestliže se i dnes, kdy je celibát vysmíván a označován za zdroj perverzí, stále najde dost křesťanů, kteří tuto formu přijímají, znamená to, že ochota zemřít pro Krista u dnešních křesťanů nezeslábla. Na jiných kontinentech to tisíce křesťanů dokazují krvavým mučednictvím. Není vyloučeno, že tato zkouška čeká i nás, evropské křesťany.

Michaela Freiová


Další články



Mše svatá: Krédo a přímluvy

03.06.2026, RC Monitor 10/2026

Známá katechetická anekdotická otázka zní: „Proč při nedělní mši sv. následuje po kázání krédo?“ Odpověď říká: „Abychom vyznali víru, kterou jsme během homilie ztratili.“ Církev nicméně zařadila do slavnostní mešní liturgie toto společné vyznání víry z hlubších důvodů.

Svatá Zdislavo, oroduj za nás!

29.05.2026, RC Monitor 10/2026

Mnohé, věřící i nevěřící, šokovala zpráva o krádeži lebky sv. Zdislavy. Krádež, ke které došlo týden před výročím jejího svatořečení a v měsíci, kdy slavíme její svátek, je pro mne nepochopitelná. Již v úterý 12. května se mluvilo a psalo o motivaci a teorie se jistě budou množit do té doby, než bude jasno. Něco takového se nestává každý den a my jen můžeme spekulovat, o co vlastně zlodějovi šlo.

Chápeme, co nám udělal?

01.06.2026, RC Monitor 10/2026

Náš Pán dává příklad otcům diecézí, farností a rodin. Letošní Velikonoce byly prvními s naším novým papežem Lvem XIV. Velmi mě proto zajímalo, jak je papež pojme. Zvláště mne zajímala liturgie Zeleného čtvrtku. Zaujalo mne, že papež Lev umyl nohy dvanácti kněžím své diecéze. Jedenáct z nich byli novokněží, které loni vysvětil, dvanáctým byl spirituál budoucích kněží v Pontifikálním římském semináři.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.