Pohled z Říma: Dějiny jednoho přelomu - 25 let Světových dnů mládeže

28.03.2010,


Těžko si představit, jak by dnes vypadala Církev, kdyby před 25 lety Jan Pavel II. nepřišel s nápadem zavést Světové dny mládeže. Samozřejmě, mají také své minusy, jako všechny masové akce. Nic to ale nemění na skutečnosti, že vtáhly mladé lidi a tedy i budoucnost křesťanství do velkého proudu rechristianizace Církve, zahájené v roce 1978 již okřídlenou výzvou: Nebojte se otevřít brány Kristu!

V době rozvibrované pokoncilní bouří nabídl Jan Pavel II. mladým Církev, která je sama sebou místem modlitby, evangelizace a vykoupení, včetně svátostí, a nikoliv subsitutem jiných sociálních nebo politických institucí.** Mladí poklekající ke zpovědi v pařížských kostelech nebo v Římě na Cirku Maximu působili neméně silným dojmem než zpovídající se dělníci s pracovními přílbami na hlavě v gdaňských loděnicích v roce 1980. V podstatě šlo o podobně zlomový okamžik. Budování tzv. generace Jana Pavla II. ale nebylo nijak jednoduché. Ještě v roce 1995 kardinál Jean-Marie Lustiger nechtěl slyšet o tom, že by se další Světové setkání mládeže mělo odehrát v Paříži. To, co se povedlo na Filipínách nebo v Čenstochové, nemá nejmenší šance ve Francii, v západní Evropě, přesvědčoval papeže. Nakonec na jeho nápad přistoupil, ale jak později řekl, až do konce, do poslední minuty se obával velkého debaklu. Obavy se nenaplnily. Mládež zaplnila Martova pole, pařížské kostely se znovu staly místem katecheze a odpuštění hříchů. Vzpomínám na svědectví třiadvacetileté Belgičanky, která právě tenkrát poprvé zažila skutečnou zpověď. Chodila jsem do katolické školy, ale tam jsme místo zpovědi přinášeli na oltář papírky se svými hříchy nebo jsme pálili větvičky, které měly představovat naše viny, vyprávěla.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Světové dny mládeže byly důležité nejen pro těch několik společně strávených chvil, ale proto, že vyznačovaly Církvi směr, měnily atmosféru uvnitř Církve, vychovávaly novou generaci. Právě proto může dnes Benedikt XVI. mluvit o některých věcech už zcela otevřeně. Například 11. března prohlásil, že zpověď se má vrátit do zpovědnic a kněží se v nich znovu mají zabydlet. O den později v jiné promluvě nadhodil, že přišel čas zbavit se nebezpečného redukcionismu, který v uplynulých desetiletích chtěl v knězi vidět především sociálního pracovníka v očekávání, že se zřekne Kristova kněžství. Papež také řekl, že lidé dnešní doby očekávají od kněží jen jediné že budou kněžími. Svědectvím jejich identity má být také jejich odění a způsob bytí.

Slova, která cituji jako příklad, stále ještě budí v některých kruzích polemiku, nebo dokonce pobouření, ale už je možné vyslovit je bez obav ze schizmatu. Na to připravoval Církev Jan Pavel II.

Minulý týden Benedikt XVI. vydal jako každý rok poselství adresované mladým lidem. Připomíná v něm právě 25. výročí Světových dnů mládeže. Cituje rovněž hlavní témata Listu mladým Jana Pavla II. Žádné podbízení, žádné kompromisy, čisté Evangelium.

Krzystof Bronk


Další články



Co nás čakovická kauza učí – a co bychom z ní vyvozovat neměli

25.08.2026, RC Monitor 15/2026

Na konci června se pražská farnost Čakovice dozvěděla, že její dosavadní duchovní správce má být vystřídán. Samotná změna faráře není v životě církve ničím neobvyklým. Neobvyklá byla reakce části farníků. Ti se obrátili na pražské arcibiskupství s žádostí, aby zamýšlené jmenování přehodnotilo, protože novým duchovním správcem se měl stát P. Jan Balík. Obávali se, že jeho spojení s kauzou bývalého ředitele arcibiskupství Antonína Jurigy poškodí důvěryhodnost farnosti a naruší život místního společenství. Arcibiskupství jejich podněty vyslechlo a do Čakovic byl ustanoven jiný kněz.

Útoky proti křesťanům v Izraeli a na okupovaných územích se téměř zdvojnásobily

24.08.2026, Crux Now

Podle nové zprávy izraelské organizace monitorující dodržování práv, která pracuje s údaji za první polovinu roku 2026, se počet útoků proti křesťanům v Izraeli téměř zdvojnásobil. Izraelské centrum pro údaje o náboženské svobodě (Religious Freedom Data Centre – RFDC) a jeho kontaktní linka pro hlášení případů obtěžování křesťanů uvedly, že mezi dubnem a červnem letošního roku došlo v Izraeli nebo na územích okupovaných Izraelem k 83 útokům proti křesťanům, zatímco v prvním čtvrtletí jich bylo 44. Většina útoků se odehrála v Jeruzalémě a zahrnovala 46 případů plivání, čtyři fyzická napadení a osm slovních útoků.

Nejedná se s křesťany jako s druhořadými občany?

17.08.2026, Rome Reports

Křesťané zůstávají nejpronásledovanějším náboženským společenstvím na světě. Podle organizace Open Doors čelilo v roce 2025 pronásledování nebo diskriminaci kvůli své víře 388 milionů křesťanů, tedy přibližně každý sedmý křesťan na světě. Některé údaje však odhalují ještě znepokojivější skutečnost.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.