28.03.2010,
V době rozvibrované pokoncilní bouří nabídl Jan Pavel II. mladým Církev, která je sama sebou místem modlitby, evangelizace a vykoupení, včetně svátostí, a nikoliv subsitutem jiných sociálních nebo politických institucí.** Mladí poklekající ke zpovědi v pařížských kostelech nebo v Římě na Cirku Maximu působili neméně silným dojmem než zpovídající se dělníci s pracovními přílbami na hlavě v gdaňských loděnicích v roce 1980. V podstatě šlo o podobně zlomový okamžik. Budování tzv. generace Jana Pavla II. ale nebylo nijak jednoduché. Ještě v roce 1995 kardinál Jean-Marie Lustiger nechtěl slyšet o tom, že by se další Světové setkání mládeže mělo odehrát v Paříži. To, co se povedlo na Filipínách nebo v Čenstochové, nemá nejmenší šance ve Francii, v západní Evropě, přesvědčoval papeže. Nakonec na jeho nápad přistoupil, ale jak později řekl, až do konce, do poslední minuty se obával velkého debaklu. Obavy se nenaplnily. Mládež zaplnila Martova pole, pařížské kostely se znovu staly místem katecheze a odpuštění hříchů. Vzpomínám na svědectví třiadvacetileté Belgičanky, která právě tenkrát poprvé zažila skutečnou zpověď. Chodila jsem do katolické školy, ale tam jsme místo zpovědi přinášeli na oltář papírky se svými hříchy nebo jsme pálili větvičky, které měly představovat naše viny, vyprávěla.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Slova, která cituji jako příklad, stále ještě budí v některých kruzích polemiku, nebo dokonce pobouření, ale už je možné vyslovit je bez obav ze schizmatu. Na to připravoval Církev Jan Pavel II.
Minulý týden Benedikt XVI. vydal jako každý rok poselství adresované mladým lidem. Připomíná v něm právě 25. výročí Světových dnů mládeže. Cituje rovněž hlavní témata Listu mladým Jana Pavla II. Žádné podbízení, žádné kompromisy, čisté Evangelium.
Krzystof Bronk
06.11.2026, Community in Mission
Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.
13.11.2026, RC Monitor 21/2026
Svatost nezná státních hranic, nezávisí na původu ani na společenském postavení. Je odpovědí člověka na Boží lásku. Skvělým příkladem toho jsou dvě výjimečné ženy středověké Evropy – svatá Anežka Česká a svatá Hedvika Slezská. Je známo, že Hedvika byla Anežčinou tetou, a že právě ona sehrála důležitou roli v jejím dětství. Obě ženy navíc patřily k mimořádnému okruhu středoevropských panovnických žen 13. století, které spojily vysoký šlechtický původ s hlubokou zbožností a službou chudým. Ačkoli se nakonec jejich životní cesty lišily, spojovala je jedna touha: sloužit Kristu přítomnému v druhém člověku.
18.09.2026, RC Monitor 17/2026
V každém katolickém kostele ji najdeme. Někdy stojí nenápadně v boční kapli, jindy hrdě blízko oltáře, někdy pod křížem s tváří plnou bolesti nebo naopak s úsměvem a Ježíškem v náručí. Pro mnoho lidí představuje něhu, mateřství, čistotu nebo zdroj útěchy. A přece právě Maria bývá jedním z důvodů, proč lidé katolické víře nerozumí, převážně naši protestanští přátelé.
01.10.2026, RC Monitor 18/2026
Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.
30.10.2026, RC Monitor 20/2026
V Apoštolském vyznání víry se modlíme: „Věřím v Ducha Svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný.“ Toto starobylé vyznání nám připomíná, že církev sjednocuje a posvěcuje Duch Svatý a že vše, co církev vlastní, je společné těm, kdo do ní patří.
13.10.2026, Vatican News
Papež Lev XIV. se po nedělní modlitbě Anděl Páně 11. října 2026 obrátil na poutníky na Svatopetrském náměstí se dvěma naléhavými tématy. Tím prvním byla válka na Ukrajině a její dopad na nejchudší obyvatele světa. Římský biskup připomněl, že konflikt nezasahuje jen ty, kdo žijí v jeho bezprostřední blízkosti, ale také lidi závislé na dodávkách obilí, pro něž se každodenní chléb stal předmětem vyjednávání. Vyzval proto všechny zúčastněné strany, aby zajistily bezpečnou plavbu Černým mořem pro obilní transporty. „Každodenní chléb milionů lidí se nesmí stát válečným rukojmím,“ zdůraznil papež. Na náměstí přitom přivítal poutníky z mukačevské řeckokatolické eparchie, tedy z regionu, který dopady války pociťuje přímo.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.