04.05.2010,
Na italském sympoziu o digitální komunikaci upozornil Svatý otec na nebezpečí "kolektivních dynamik" internetu, které mohou působit ztrátu vnímavosti pro hloubku konkrétních lidí. Kdyby k tomu došlo, zůstala by jen těla bez duše, předměty výměny a spotřeby, řekl papež.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Mrtvý má zakrytou tvář, jeho tvář se rozpadá, proto do kamene ryjeme jeho jméno. Rozpadne se i kámen. "Vyryji si tě do dlaní," říká nesmrtelný věčný Bůh svému milovanému. Rád bych dorostl do plnosti Kristovy podoby, aby se ve mně poznal, aby ve mně byl poznán syn, sice marnotratný, ale syn milosrdného Otce... Jen jedna Tvář se skutečně nerozpadla, snad je totožná s tou, která zanechala nevysvětlitelný otisk na pohřebních plátnech. Je výmluvnější než samo jméno.
Ano, k tváři patří jméno. Jeden z poškozených, s nimiž se Benedikt XVI. setkal při své cestě na Maltu, se papeži představil jako 38letý Joseph. O to osobněji se Josepha Ratzingera vše dotklo. A plakal s tímto Josephem a dalšími sedmi muži tváří v tvář. Když si skutečně uvědomím, že Svatý otec pláče, sevře se mi hruď. Pláče s plačícími nad jejich utrpením, nad zklamáním z těžké zrady a nad tím, "kolik špíny je v Církvi", jak jednou řekl ještě jako prefekt Kongregace pro nauku víry. A nyní tuto Církev sám reprezentuje. Ale Církev je tělo a jeho hlavou je Kristus, který je jedno s Otcem. Ta hlava má Tvář. Tvář vyzařující mocnou čistotu. Buďme v Kristu jedno s Otcem. Buďme jedno tělo. A buďme zajedno se Svatým otcem. "Máte v Itálii světce. Víte to?" řekl onen Joseph Magro, kdysi zneužitý knězem, po jediném setkání s Benediktem XVI.
Jak důležité je uvědomit si, že ke každé tváři patří duše člověka." Jakým způsobem se dnes vrátit zpět k tvářím?" ptal se Svatý otec na sympoziu. "Vede cestou lásky v pravdě, která se zračí v Kristově tváři," odkázal na svou encykliku.
Ondřej Vaněček
26.10.2026, RC Monitor 20/2026
Čas od času se rád každý duchovní správce pochlubí svými farníky, jak jsou aktivní, zbožní, duchovně na výši atd. Ne, určitě to není špatně, ale přiznejme si, že ne všichni jsou tací. Také máme jistě ve farnostech „šedý průměr“ takzvaně vezoucích se. Prostě každý jsme originál, ale všichni máme jedno společné – chceme se dostat do nebe, a proto přistupujeme ke svátostem, modlíme se, postíme se, občas vezmeme koště nebo hadr do ruky a vymeteme pavučiny v kostele a zameteme listí či sníh před kostelem, doneseme květiny ze zahrádky na výzdobu.
05.10.2026, RC Monitor 18/2026
Jako žena v devátém měsíci těhotenství, kdy je spánek poměrně obtížný, protože na každé otočení se ze strany na stranu potřebujete stavební povolení, občas sklouznu k tomu, že si v noci vezmu do ruky telefon s úmyslem podívat se, co je nového.
14.10.2026, Catholic Arena
Katolická univerzita v Lovani se nyní dostala do zpráv kvůli velké kontroverzi spojené s islámskými modlitbami, které zazněly během mše. Ale také se v této době diskutuje o mnohem významnější události, a sice o blahořečení jednoho z nejslavnějších absolventů této univerzity, Fultona Sheena.
13.11.2026, RC Monitor 21/2026
Svatost nezná státních hranic, nezávisí na původu ani na společenském postavení. Je odpovědí člověka na Boží lásku. Skvělým příkladem toho jsou dvě výjimečné ženy středověké Evropy – svatá Anežka Česká a svatá Hedvika Slezská. Je známo, že Hedvika byla Anežčinou tetou, a že právě ona sehrála důležitou roli v jejím dětství. Obě ženy navíc patřily k mimořádnému okruhu středoevropských panovnických žen 13. století, které spojily vysoký šlechtický původ s hlubokou zbožností a službou chudým. Ačkoli se nakonec jejich životní cesty lišily, spojovala je jedna touha: sloužit Kristu přítomnému v druhém člověku.
08.10.2026, CREDO CZ
Ve dnech 13. a 14. listopadu 2026 se v Olomouci uskuteční již VII. ročník Konference o evangelizaci. Přivítá stovky věřících, laických pracovníků i duchovních z celé České republiky, kteří touží hledat cestu, jak přirozeně, s radostí, respektem a nadějí sdílet víru v dnešním světě.
01.10.2026, RC Monitor 18/2026
Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.