Pohled z Říma. Konec naivní tolerance

11.05.2010,

V posledních týdnech se práce ve Vatikánském rádiu stává stále nepříjemnější. Ať napíšu slovo Církev do vyhledávače agenturních zpráv v jakémkoli jazyce, objeví se na obrazovce celý seznam zpráv s heslem pedofilie nebo sexuálního zneužívání. Ano, sexuální krize téměř zcela ovládla vnímání Církve ve světě.** Do značné míry se to projevuje také v obsahu našich zpravodajských relací. Není dne, aby se neobjevila upozornění na nové, ač ve skutečnosti už dost staré, skandály. Každý druhý den mluvčí Svatého stolce vydává prohlášení, která vysvětlují, uvádí na pravou míru... ale také projevují lítost. Ano, jakkoli je mediální kampaň kolem skandálů uvnitř Církve zveličená a často neobjektivní, přesto je za ní také kus pravdy. Některé případy, jako třeba ten poslední z Belgie, kde podal demisi biskup-molestator, budí vskutku hrůzu. Jak o tom psát? Jak ovládnout pobouření před mikrofonem? Copak je tady Vatikánský rozhlas od toho, aby se zabýval takovými věcmi? Proto tady pracujeme?

Takové otázky si snad ještě naléhavěji klade v posledních dnech jistě velmi mnoho katolíků angažovaných v životě Církve, papežem a biskupy počínaje, katechety a církevními novináři konče. Místo hlásání evangelia, otvírání cest k Bohu a informování o skutečném životě Církve se musíme omlouvat za Jidášovu zradu. No jistě, nelze to popřít, i on byl jedním z nás. Vysvětlení i upřímné odpusťte lidem zkrátka dlužíme. Na prvním místě obětem zneužívání, ale také lidem na okraji Církve nebo už za jejími hranicemi. Těm, v nichž vinou skandálů klíčí nové předsudky vůči Církvi a evangeliu.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Před stále znovu se vynořujícími skandály lze snadno propadnout emocím a rezignaci. Tisíce Němců a Rakušanů vystupujících z Církve jsou toho dokladem. Těžší je zahlédnout v takové situaci Boží pastýřské vedení nebo felix culpa (tím nemyslím pedofilii, ale bolestné chvíle, jimiž Církev prochází). Nicméně stále výrazněji je vidět, že pedofilní krize vede k nesnadnému hlubokému očišťování Církve zevnitř. Dozrává přesvědčení, že skutečně už nastal čas na změny, totiž na tzv. nulovou toleranci. Vidíme to v prohlášeních papeže, biskupů i běžných katolíků. Důležité je, že se netýká jen sféry sexuálního zneužívání, ale také jiných oblastí života, ve kterých jsou kompromisy nepřípustné, kde nelze tolerovat nic, co neodpovídá vysokým nárokům katolicismu.

Dobrým příkladem této tendence je pobouření, jaké v posledních dnech vyvolala nominace nového šéfa katolického úřadu pro výchovu a vzdělání v Anglii a Walesu. Biskupové na zmíněné místo vybrali poslance labouristů, kterému právě dobíhá volební období. Problém je v tom, že právě v této kadenci Greg Pope, právě o něm je totiž řeč, hlasoval za liberalizaci potratového zákona. Myslím, že tento konkrétní případ bude prubířským kamenem. Bude-li Popeovo jmenování zrušeno, znamená to, že pravidlo nulové tolerance začíná fungovat a že se život Církve stane důslednějším. Nestane-li se tak, znamená to, že biskupové nepochopili a je třeba čekat na další ozdravný řez.

Krzysztof Bronk

Další články

Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.