Vzpomínáme...

16.05.2010,


Nacisté připravili republiku o mnoho zasvěcených osob

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Květen 1945 přinesl konec války v Evropě a konec perzekucí s ní spojených. Patřila k ní i perzekuce katolíků, resp. duchovních: o té se výslovně zmínil americký žalobce před norimberským tribunálem 8. ledna 1946. Jacksonova zpráva muví o zatýkání kněží hned po březnu 1939, o rozpouštění řeholních řádů, o potlačování výuky náboženství na školách, o zastavování katolického tisku, o rozpuštění tělovýchovné organizace Orel...

Stovky našich kněží prošly koncentračními tábory, věznicemi, mučírnami gestapa.** Řada z nich zde položila své životy. Podíl perzekvovaných kněží vyplývá z čísel. Tak např. pražská diecéze měla v roce 1938 okolo 1300 kněží včetně řeholních: z tohoto počtu tvořili Češi jen něco přes polovinu a diecéze byla po záboru Sudet zmenšena o podstatnou část (Tachovsko, Karlovarsko, Chebsko...). Ze zbylého počtu Čechů byli tři kněží popraveni, přes dvacet jich ve vězení zemřelo, dalších více než sto prošlo koncentračními tábory a věznicemi a asi padesát jich bylo internováno. Počty perzekvovaných kněží v jiných diecézích jsou obdobné. Několik set českých kněží a laiků bylo vězněno v koncentračním táboře Dachau, jímž celkem prošlo přes 2500 katolických duchovních - z toho více než polovina Poláků.

Nacisté zabrali arcibiskupský seminář v Dejvicích, biskupský seminář v Českých Budějovicích a další; po heydrichiá-dě byla fakticky zrušena většina bohosloveckých učilišť, protože studenti byli odesláni na nucené práce. Byla zatčena třetina kanovníků svatovítské kapituly.

Nejostřejší byl postup vůči řeholím. Jezuitům byla zrušena gymnázia v Bubenči a na Velehradě pro "Říši nepřátelskou činnost", byla jim zabrána řádová kolej s filosofickým studiem v Benešově i rezidence u svatého Ignáce v Praze; benediktinům byl zabrán emauzský kostel i klášter, členové řádu posláni do koncentračních táborů nebo nuceně nasazeni; stejně bylo naloženo s novoříšskými premonstráty a dalšími. Milosrdným bratřím byla odňata nemocnice Na Františku, většina jich byla poslána do koncentračního tábora. Ženským řeholím, které se zabývaly výukou, byly zabírány školy (voršilkám, školským sestrám, františkánkám atd.) Také řeholnice byly odesílány do koncentračních táborů, z nich např. dominikánka Dolanská v Ravensbrücku zahynula.

Gestapo brzy poznalo, odkud je živen odpor českého lidu. Proto byly už v roce zakázány poutě a církevní průvody.

Komunisté vynaložili velké úsilí, aby tyto oběti byly zneváženy nebo zapomenuty. Mimo jiné asi také proto, že sami postupovali v perzekuci Církve podle stejného schématu.

Michaela Freiová


Další články



Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.