Volby v předvečer svátku Nejsvětější Trojice

27.05.2010, RC

K letošním volbám jdeme těsně před svátkem Nejsvětější Trojice. Pojem Svaté Trojice stojí na samém začátku křesťanské Evropy. Vůdčím motivem právních ustanovení Karla Velikého byla trojice pojmů: mír - spravedlnost - jednota. Středověká světská společnost nebyla uniformní ani centralistická. Byla uspořádána složitým odstupňováním místních a stavovských práv a povinností: těm se spravedlnost musela přizpůsobit, zatímco mír bylo možné vynutit řadou opatření, například zákazem nošení zbraní. Jednota evropské společnosti však vyrůstala z jednoty Církve.** Císařská přísaha zavazovala všechny k formálnímu řádu, jehož obsah a závaznost byly odvozeny z oblasti víry. Jednotícím prvkem křesťanského impéria bylo křesťanské pravověří.

Ještě když byla jednota Evropy roztržena reformací a následně třicetiletou válkou, byla myšlenka Trojice základem její duchovní jednoty. Lze předpokládat, že otcové-zakladatelé Evropské unie měli tuto myšlenku na paměti.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Dnes se evropská společnost snaží posílit svou jednotu bez tohoto náboženského rámce. Postupuje tedy opačně: prosazuje formální řád, jehož závaznost není odvozena z přesvědčení lidí.

Krize politiky, kterou vnímáme všichni a mylně ji přisuzujeme osobním nedostatkům politiků, pramení právě z tohoto obráceného řádu věcí. Prosazují se formální ustanovení, aniž by kdo věděl proč. Politickým stranám chybí základní filosofie, která by odpovídala na otázku po důvodech konkrétního uspořádání.

Někteří se domnívají, že bychom tuto situaci mohli napravit založením politické strany, jež by přímo vycházela ze sociální nauky Církve. Nechci jim brát odvahu, ale nevěřím tomu: znamenalo by to stavět dům od střechy. Chceme-li ve společnosti prosadit křesťanský obraz Boha, jím stvořeného světa a místa člověka v něm, musíme si respekt k této představě na politické sféře vynutit: a to je možné jen tak, že začneme zakládat silná hnutí, která budou prosazovat myšlenky s touto představou spojené.

To se ve Spojených státech podařilo Hnutí pro život. To, že republikánská strana stojí na straně života (nemůžete za ni kandidovat, pokud jste neuspořádali alespoň dvě shromáždění za ochranu života), není dáno přesvědčením jejích vůdců ani masovým konsensem voličů. Je to způsobeno tím, že Hnutí pro život je tak silné, že si konzervativně zaměřená strana nemůže dovolit je nerespektovat.

Dokud se nedokážeme stát silným hlasem zdola, můžeme sice čekat, že nám někdo shora nadělí stranu, která bude prosazovat naše názory. Ale nedočkáme se.

Michaela Freiová

Další články

Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.