Je to i můj život

Skvěle zabalený trojský kůň

Rodiče zjistí, že jejich dvouletá dcera Kate trpí leukémií. Pro její záchranu se rozhodnou pro umělé oplození, aby takto vzniklá Anna mohla darovat své sestře krev, kostní dřeň..., a tím jí zachránila život. Nemoc však postupuje a od Anny se očekává, že ve svých třinácti letech daruje své sestře ledvinu. Anna si ale najde právníka a spor vyhraje. Během soudu se však ukáže, že důvodem není Annino sobectví nebo strach, ale dohoda mezi sestrami, protože Kate smířená se smrtí, není schopná přesvědčit matku, aby jí i celou rodinu už netrápila nepřiměřenou léčbou.

**Jedná se o vynikajícím způsobem natočený film, s nádhernými scénami, úžasným výkonem dětí, který přes svou emotivnost nesklouzává k laciné sentimentalitě a zanechá výraznou stopu. Film však nemá jen pobavit, jeho úkolem je vytvořit názor na velmi závažnou otázku: Je správné vyrobit na zakázku člověka s cílem, že bude dárcem?** Odpověď filmu není přímočará, a tak většina jak těch, kteří odpoví na tuto otázku kladně, ale i těch, kteří jsou zásadně proti, se s filmem ztotožní, protože manipulace v něm je opravdu profesionální. Pokřivená odpověď by se dala shrnout takto: "1) Není to cesta pro každého (z rodičů) a 2) až takto vyrobené dítě doroste, je třeba respektovat jeho názor."

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

poslat dar

300 Kč 500 Kč 1 000 Kč

DAROVAT 500 Kč

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.

OBJEDNAT MONITOR

Početí ve stínu smrti

Manipulace začíná hned v první minutě. Anna popisuje svůj vznik: "Vyrobili mě. Narodila jsem se za konkrétním účelem. Vědci vzali maminčina vajíčka a otcovy spermie, aby vytvořili specifickou kombinaci genů, kvůli záchraně života mé sestry."

Lékař na onkologii to říká také nevinně: "Kde berete jistotu, že to dítě bude kompatibilní?" - "Můžeme to zařídit." - "Myslíte ze zkumavky?" - "Ano, s předimplantační diagnostikou můžeme zařídit stoprocentní shodu."

Jaká je ale realita? Mnohem krutější. Vyrobí se maximální počet lidských embryí, které se podrobí testům a do dělohy se vloží pouze ty, které by byly geneticky užitečné. Zbylé se zničí. Na jedno takto narozené dítě-dárce je zabita celá řada jeho sourozenců v prvním týdnu od početí. O tom se ale nikde nejen v tomto filmu nemluví.

Mnoho falešných tónů

Klíčovou formulaci toho, co se film snaží vsugerovat divákům, představuje pasáž, kde chápající lékař rodičům radí: "Dítě jako dárce? - Není to pro každého. Dokonce vám to nesmím ani oficiálně doporučit." Jinak řečeno: povrchní lidé, kteří nemusí tu situaci řešit, by to mohli odsoudit, ale my, moudří, víme, že je to správné. Film nás v tom následně utvrzuje. Přímo k otázce, zda takto dítě vyrobit, nebo ne, se příběh už nevrací, mlčky předpokládá, že ano. Dál řeší už jen to, kde je ona mez, kdy dítětem disponují rodiče, a co z toho kdo má.

Ve filmu se také výborným způsobem naznačuje "šikmá plocha" prvního rozhodnutí. Dítě bylo počato se záměrem darovat geneticky vhodnou pupečníkovou krev. Teprve později nastupují stále drastičtější procedury, se kterými se na počátku nepočítalo, ale od Anny se očekává jako samozřejmé, že je podstoupí.

Jako hlavní téma filmu se pak falešně prezentuje dilema matky, která vyvažuje dobra v rodině a neví, zda má nutit Annu k darování ledviny, nebo nechat zemřít Kate. Skrytý problém ovšem tkví v tom, že matka není ta, komu děti patří. Z darování orgánu, které při normální situaci představuje heroickou lásku, se ve filmu dělá morální povinnost, a tím se zpětně ospravedlňuje výroba sourozence-dárce.

Film nezastírá utrpení Anny, ale dává mu hluboký morální smysl - záchranu sestry. Problémem je, že to není rozhodnutí takto počatého dítěte, ale druhých. Tím je ve filmu tiše předefinován princip sebeobětování za obětování druhého.

V americkém snímku jsou samozřejmě všichni dokonalí. Nemocná Kate chce zemřít, aby nebyla zátěží. Anna je mentálně natolik vyspělá, že je pro ni těžší soudit se s matkou než obětovat ledvinu. Vztahy jsou bezvadné, pouze matka se příliš upjala k uzdravení starší dcery.

Naše civilizace je založena na křesťanském principu, že život nevinného člověka je nedotknutelný a že člověka nelze degradovat na prostředek, věc. Z toho vychází důstojnost člověka, základní rovnost a základní lidská práva. Tento princip je ve filmu My sister's keeper sice podprahově, ale velmi sugestivně pošlapáván: "Vyrobili mě..."

Radim Ucháč

prezident Hnutí Pro život ČR