Budoucnost, která zemřela

26.06.2010,

K 60. výročí procesu s Miladou Horákovou

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Jsem pokorná a odevzdaná do vůle Boží. Tuto zkoušku mi určil a já jí procházím s jediným přáním abych splnila zákony Boží a zachovala své čestné lidské jméno, napsala v jednom ze svých dopisů před popravou Milada Horáková; dopisů, které nebyly doručeny.

V neděli to bude už šedesát let od její popravy. Poprava veřejně známé političky, vězeňkyně nacistického režimu, matky nezletilé dcery, nese zřetelný otisk komunistického režimu. Nešlo o postih za konkrétní činnost, šlo o cílenou likvidaci elit národa.** Režim, který hned na začátku začal vybíjet zahraniční vojáky i řeholníky, intelektuály i rolníky, postupoval naprosto cílevědomě. Co bylo v národě cenné, bylo třeba zlikvidovat, aby byla zlikvidována budoucnost národa. A bylo třeba ukázat, že se noví vládci nezastaví před ničím.

Bylo ovšem třeba zastrašit celou společnost. Lidé, kteří odmítli podepsat zvěrské petice za nejvyšší tresty pro zrádce, za to tvrdě zaplatili. Do Prahy byly sváženy vybrané kádry, které měly reprezentovat hněv lidu v soudní síni i před soudní budovou. A ostatní strnuli: kde se tolik morální špíny vzalo?

Ve vězeňské cele dnes konečně sedí prokurátorka, která tehdy s mladistvým elánem požadovala trest smrti. Ostatní jsou mrtví, světské spravedlnosti unikli. Popel Milady Horákové zmizel. Jako by to všechno odvál vítr

Ale semena, která proniknou hluboko do půdy, větru odolají, i když nějakou dobu spí. Takže když vidím zájem nejmladší generace o padesátá léta, o proces Milady Horákové a o další konkrétní případy, zdá se mi, jako by se zazelenalo osení. Budoucnost, která zemřela, rodí budoucnost, která poroste.

Michaela Freiová

Další články

Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.