Poznámka k týdnu - Slovenská církev jako zavírající filiálka?

18.08.2010,

Zpravodaj plzeňské diecéze ve svém prázdninovém čísle uvedl velmi hezký pastorační článek o Církvi. Stojí v něm: Hrůzou pro každou firmu jsou zástupci, kteří pomlouvají vlastní produkci. Kdo chce koupit firmu Opel, ten sám musí jezdit v Opelu. Kdo působí dojmem, že Církev je vyběhlý model nebo filiálka, která brzy zavře, ten už vlastně ‚zavřel‘. Základem naší církevní existence je překvapení a radost vycházející z evangelia. Kdo žije evangeliem, ten se mu naučí rozumět. Naučí se ho mít rád.** Kdo je naplněn radostí ze všeho, čím smí být, ten dokáže i lehce a hravě jednat. Při takovém jednání získává přátele a příznivce.

Do kontrastu s touto tezí a možná právě jako ukázkový odstrašující případ přichází z médií zpráva o tom, že na Slovensku mají člověka, který vyměnil svou kněžskou řeholní identitu za pozici vrcholného vládního poradce. Františkán Ján Krstiteľ Balázs opouští službu Církvi a jako Marián Balász bude šéfem týmu premiérky Ivety Radičové. Snad by bylo k pochopení, pokud by výjimečnost situace vyžadovala kanonickou dispens a daný kněz (se souhlasem představeného) přijal post ve veřejném sektoru jako službu obecnému blahu. Jenže v tomto případě je situace jiná sám Ján-Marián Balász hlásí světu, že příčinou odchodu je narůstající pocit spoutanosti, nepochopení a kritiky z církevních řad. Zpráva končí poznámkou, že mediálně známý kněz mj. ostře kritizoval arcibiskupa Jána Sokola za jeho spolupráci se Státní bezpečností před rokem 1989.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Zamyslet by se měly obě strany. Ján‑Marián Balász nad tím, že dělá špatnou reklamu Církvi. Může mít v lecčem pravdu, ta však nemůže vyznít, obětoval-li jí svou loajalitu vůči Církvi. A slovenská Církev nad tím, proč je kritizována nemíním tím ani tak řešení spolupráce arcibiskupa s komunismem, jako spíše bolavé věci v životě Církve a její hierarchie obecně.

Snahy o změnu Církve jsou jen tehdy úspěšné, pokud si reformátoři uchovají věrnost Církvi. Ti, kteří věrnost pozbyli, dříve zakládali protestantské denominace. Dnes podléhají sekularizaci. Těžko soudit, zda je horší získávat stoupence pro svůj odklon, nebo se utopit v prázdnotě individualismu. Kudy z toho cesta? Kajícnosti a věrnosti nám všem třeba.

Vojtěch Macek

Další články

Druhé přikázání jako zrcadlo naší řeči a integrity

21.10.2026, RC Monitor 19/2026

Kniha Genesis praví, že Hospodin přivedl k člověku všechna zvířata, aby viděl, jak je nazve. (Gn 2,19–20)

Chléb se nesmí stát rukojmím. Papež Lev XIV. prosí o modlitbu před operací plic

13.10.2026, Vatican News

Papež Lev XIV. se po nedělní modlitbě Anděl Páně 11. října 2026 obrátil na poutníky na Svatopetrském náměstí se dvěma naléhavými tématy. Tím prvním byla válka na Ukrajině a její dopad na nejchudší obyvatele světa. Římský biskup připomněl, že konflikt nezasahuje jen ty, kdo žijí v jeho bezprostřední blízkosti, ale také lidi závislé na dodávkách obilí, pro něž se každodenní chléb stal předmětem vyjednávání. Vyzval proto všechny zúčastněné strany, aby zajistily bezpečnou plavbu Černým mořem pro obilní transporty. „Každodenní chléb milionů lidí se nesmí stát válečným rukojmím,“ zdůraznil papež. Na náměstí přitom přivítal poutníky z mukačevské řeckokatolické eparchie, tedy z regionu, který dopady války pociťuje přímo.

Rezignovali jsme na lidovou zbožnost?

19.10.2026, RC Monitor 19/2026

Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“

Společenství svatých

30.10.2026, RC Monitor 20/2026

V Apoštolském vyznání víry se modlíme: „Věřím v Ducha Svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný.“ Toto starobylé vyznání nám připomíná, že církev sjednocuje a posvěcuje Duch Svatý a že vše, co církev vlastní, je společné těm, kdo do ní patří.

Úžasné proroctví z doby, kdy byl Fulton Sheen ministrantem

14.10.2026, Catholic Arena

Katolická univerzita v Lovani se nyní dostala do zpráv kvůli velké kontroverzi spojené s islámskými modlitbami, které zazněly během mše. Ale také se v této době diskutuje o mnohem významnější události, a sice o blahořečení jednoho z nejslavnějších absolventů této univerzity, Fultona Sheena.

O přímluvě svatých, jejich patronátu a hranicích lidové zbožnosti

12.11.2026, RC Monitor 21/2026

Když ztratíme klíče, obracíme se ke svatému Antonínovi. Při nemocech krku vzýváme svatého Blažeje, hasiči mají svého patrona ve svatém Floriánovi a kněží ve svatém Janu Marii Vianneyovi. Katolická tradice zná patrony jednotlivých profesí, měst, zemí, nemocí i nejrůznějších životních situací. Mají ale svatí v nebi skutečně rozdělené kompetence? A má vůbec smysl obracet se na konkrétního světce s konkrétní prosbou?

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.