02.09.2010, RC a D.O.S.T.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Uvěřitelné by přece bylo, kdybyste se zde srotili například k pokrokovému vydírání státu a svých spoluobčanů. Politicky korektně se mu říká „boj za lidská práva“, tedy za onen mytický pokrok. Pokud by se vás tady sešlo hodně, řekněme takových šest až deset, proletěli byste dnes večer všemi hlavními zprávami v televizi a rozhlase, zvláště v těch družstevních, s tajemným názvem „veřejnoprávní“. Zítra byste byli na titulních stranách novin. S každým z vás by následně pokrokoví novináři, to jsou skoro všichni, udělali nejméně tři rozhovory, interpelovali by nějaké poslance, zvláště ty pokrokové. A brzy by se měnily také zákony.
To byste však museli být přinejmenším veselí homosexuálové nebo rozzlobené sufražetky, levicoví radikálové, takřečení antifašisté, nebo alespoň kapličtí knihovníci, otvírači hrobů německých obětí české zvůle či věrozvěstové eurounionistického ráje pod berlínsko-bruselským protektorátem. Prostě pokroková elita národa!
Jenže vy? **Chcete po státu takové zpátečnické nehoráznosti, jako abyste směli vychovávat své děti podle svého přesvědčení, světového názoru, své víry! Vždyť vy dokonce chcete svým malým dětem odepřít jejich lidské právo být ve státní škole „informován“, že láska má ve skutečnosti jméno sex a je pouhou tělesnou technikou a zábavnou hrou. Že homosexualita není zvrácenost či choroba, ale normální, člověku přirozená, moderní a pokroková varianta této vzrušující zábavy.**
Co si to o sobě myslíte? Copak nechápete, že děti jsou ve skutečnosti státní majetek, který vám je pouze svěřen k výživě? Dnes už dokonce nikoli jen český, ale přímo evropský? Mladší z vás sice neprošli školou pokroku reálného socialismu a sovětského internacionalismu, ale to vás neomlouvá. O brežněvovské doktríně „omezené suverenity“ byste také měli už vědět své. Dvacet let pro vás odborníci z populární Prezidentské knihovny Václava Havla připravují non stop Kursy pokroku: Celé zástupy novinářů, feministek, gayů, zelených alarmistů a dalších soudruhů v čele s místní odbočkou Páté kolony Evropské unie se ve dne v noci snaží vybělit vám srdce a mozky do vzorné jednotné pokrokové čistoty – a vy nic?
Styďte se a jděte do sebe! Než do vás půjdou jiní – a nejen dobrotivými slovy, jako já. Nebude to podle mě dlouho trvat. Napravte se, staňte se pesimisty! Alespoň ve smyslu výroku vám podobného výtečníka, který se sem dnes – i když z jiných osobních důvodů než já – také nedostal, ale je tu přesto určitě v duchu s námi. Jmenuje se Gilbert Keith Chesterton: „Dostane-li se národ až na okraj propasti, bude to milenec života, který najde odvahu, aby zvolal: Zpátky! Pesimista bude dál věřit v pokrok.“ Říká on. Já neříkám nic. Jen nad vámi tiše žasnu. Vlastně ne – něco jsem vám přece jen chtěl říci:
Bůh vám žehnej a ochraňuj vás, přátelé!"
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.