Nepomíjivé je pouze jedno: osobní láska Ježíše Krista ke každému z vás.

Ve čtvrtek 16. září v 8.10 hod. odletěl papež na čtyřdenní návštěvu Velké Británie z římského letiště Ciampino do Edinburghu. V půl jedenácté byl oficiálně přivítán na edinburghském letišti vévodou z Edinburghu. V 11 hod. začala uvítací ceremonie v paláci Holyroodhouse. Papež pronesl ke královně Alžbětě krátkou řeč, jejíž překlad najdete zde.

V 17.15 začala mše svatá v parku Bellahouston. Zde, podle zpravodajství Radia Vaticana, Svatého otce vřele přivítalo přibližně 100 tisíc lidí. V úvodu mše svaté jej pozdravil arcibiskup Mario Joseph Conti. Bohoslužba se konala nedaleko místa, kde ji před téměř třiceti lety slavil Jan Pavel II., na což Benedikt XVI. navázal:

„Od této historické návštěvy se ve Skotsku i v církvi této země mnoho událo. S velkým uspokojením pozoruji, že povzbuzení kráčet ruku v ruce se svými křesťanskými bratry, které vám adresoval papež Jan Pavel II., přineslo větší důvěru a přátelství mezi členy církve ve Skotsku, episkopální skotskou církví a dalšími křesťanskými společenstvími. Dovolte mi, abych vás povzbudil k další modlitbě a společné práci při budování šťastnější budoucnosti Skotska, založené na našem společném křesťanském dědictví.“ Dále papež řekl: „Evangelizace kultury je velmi důležitá v naší době, kdy hrozí, že "diktatura relativismu" zatemní neměnnou pravdu o člověku, jeho údělu a jeho největším dobru. Existují dnes někteří lidé, kteří se snaží vytěsnit náboženské vyznání z veřejné sféry, privatizovat je nebo je dokonce líčit jako ohrožení rovnosti a svobody. Náboženství je však naopak skutečnou zárukou pravé svobody a úcty a vede nás k tomu, abychom v každém člověku viděli bratra nebo sestru. Proto vybízím zejména vás, věřící laiky, abyste ve shodě se svým křestním povoláním a posláním byli nejen veřejným příkladem víry, ale abyste ve veřejné sféře dokázali také obhajovat moudrost a onen pohled na svět, který z víry vyplývá. Dnešní společnost potřebuje jasné hlasy, které prosazují naše právo žít nikoli v džungli sebedestruktivních a svévolných svobod, ale ve společnosti, která pracuje na pravém blahobytu svých občanů, nabízí jim vedení a ochranu před jejich slabostmi a křehkostí. Nemějte strach věnovat se této službě ve prospěch vašich bratří a sester a budoucnosti vašeho milovaného národa.“

Večer se pak Benedikt XVI. přesunul z Glasgow do Londýna. Druhý den své návštěvy, tj. v pátek 17. září se po soukromé ranní mši setkal v St. Mary University College v Twickenhamu se světem katolické výchovy.  V 11.30 zde hovořil s představiteli jiných náboženství a o hodinu později se zástupci občanské společnosti, akademické obce, kulturního a podnikatelskéno světa. K pedagogům pronesl řeč, kterou česky najdete zde.

Čtenářské pozornosti zvláště doporučujeme projev Benedikta XVI. k zástupcům kulturního života ve Westminster Hall, kde mj. zaznělo:

„Základní otázka v této věci tedy zní: **kde hledat etický základ politických rozhodnutí? Podle katolické tradice jsou objektivní normy vedoucí ke správnému jednání přístupné rozumu nezávisle na obsahu Zjevení. V tomto duchu není úlohou náboženství v politické debatě poskytovat normy, jako by nebyly nevěřícím známy – a ještě méně navrhovat konkrétní politická řešení, což by rovněž bylo mimo kompetenci náboženství –, ale spíš pomáhat očišťovat a osvětlovat rozum v úsilí o objevování principů.** Tato "korektivní" úloha náboženství ve vztahu k rozumu není nicméně vždy vítána, zčásti i kvůli deformovaným formám náboženství, jako je sektářství a fundamentalismus, které samy mohou být vnímány jako původci vážných sociálních problémů.

A naopak, tyto deformace náboženství vznikají právě tehdy, když se nevěnuje dostatečná pozornost očišťující a strukturující roli rozumu uvnitř náboženství. Je to obousměrný proces. Bez korektur poskytovaných náboženstvím může totiž také rozum padnout za oběť deformacím, jak se stává, když jej manipuluje ideologie nebo je aplikován pouze částečně, což pak znemožňuje brát plně v úvahu důstojnost lidské osoby. Takové špatné zacházení s rozumem konec konců umožnilo, aby vznikl obchod s otroky a mnoha další sociální zla, v neposlední řadě pak totalitní ideologie 20. století. Proto bych chtěl naznačit, že svět rozumu a svět víry – svět sekulární racionality a svět náboženské víry – se navzájem potřebují a neměly by se obávat vstoupit do hlubokého a vytrvalého dialogu pro dobro naší civilizace.

Jinými slovy, náboženství není problém, který by měli řešit zákonodárci, ale faktor, který významně přispívá k veřejné diskusi. V tomto kontextu musím vyjádřit své znepokojení nad postupující marginalizací náboženství, zejména křesťanství, k níž dochází v některých kruzích, dokonce i v národech kladoucích velký důraz na toleranci.“ Celý projev najdete zde.

V závěru druhého dne návštěvy se (v 18.15) konala ekumenická bohoslužba ve Westminsterském opatství. Dnes, v sobotu 18. září, čeká papeže mj. schůzka s britským premiérem a mše svatá ve Westminsterské katedrále.