Francie: 100 let od narození Anny de Guigné

Kostel Panny Marie Dobré rady v Paříži pořádá pod záštitou kardinála Pouparda ve dnech 14. až 16. ledna 2011 oslavy stého výročí narození ctihodné Anny de Guigné (1911-1922).

**„Smyslem těchto oslav je poukázat na příklad Anny, který dokazuje, že děti mohou ještě před dospíváním a dospělostí dosáhnout stavu svatosti,“ řekl otec Guilmard, který je viceprezidentem asociace Dětství a svatost a mnichem benediktinského kláštera v Solesmes ve Francii.** „Svět potřebuje svatost dětí. Je potřeba připravovat jí podmínky, uchovávat ji a vzdávat za ni díky.“

Anna de Guigné zemřela v roce 1922 ve svých 11 letech. Bylo to děvčátko „rázné povahy, u které přirozenost dominovala na úkor milostí". Konvertovala ve 4 letech za dramatických okolností. V červenci roku 1915 padl její otec ve válce. Když Anna viděla svou matku v slzách, chtěla ji utěšit. „Aničko,“ řekla jí matka, „když mě chceš utěšit, buď poslušná!“

Od tohoto okamžiku se právě soucitná láska stala základem proměny, jež postupně vykvetla ve velmi obyčejný (tedy všemi napodobitelný) a velmi hluboký (tedy pro všechny příkladný) duchovní život.

V dnešní době je tak příklad Anny stále přístupný všem. „Ze začátku to nebylo poslušné dítě a ještě méně dítě duchovně nadané,“ vysvětluje viceprezident asociace Dětství a svatost. Anna si na poslušnost a dennodenní oběť postupně navykala, potřebovala čas a důsledné vedení. Po čase se z ní stalo dítě, které pochopilo význam oběti pro Boží království. Stala se dítětem neustále otevřeným milosti a vůli Boží.

Oslavy stého výročí narození Anny de Guigné si kladou za cíl zpřístupnit poselství jejího obrácení a oběti, jejího celého života všem lidem. „Jde o to, aby děti a jejich sourozenci Annu objevili a vytvořili si k ní přátelský vztah;“ to už 25. srpna 2010 zmínil ve své katechezi papež Benedikt XVI.

Podle otce Guilmarda je potřeba, aby děti Annu poznaly a mohly jí pak předkládat své modlitby. Dále zmíněný benediktin vyjmenovává některé rysy, které jsou svatosti Anny vlastní, zvláště pak její "dětskou obyčejnost". U Anny nenalezneme žádnou nepřirozenost, ale ani žádný velký fenomén, který by vyčníval nad běžný život tehdejších i současných dětí.

Proces blahořečení Anny de Guigné byl zahájen 21. ledna 1932. Avšak tehdy lidé nebyli připraveni k přijetí skutečnosti, že i děti mohou být kanonizovány, jak vysvětlil otec Guilmard.

Teprve v roce 1990 pak Jan Pavel II. oficiálně přiznal ctnostem Anny de Guigné heroický stupeň a proces blahořečení tak započal svou obvyklou cestu, v níž pokračuje dosud.

V současném stavu kanonizačního procesu je třeba doložit zázrak na Aniččinu přímluvu. Otec Guilmard proto vyzývá k modlitbám za takový zázrak, aby svatost dívky byla potvrzena.