18.11.2010, C-FAM
35 amerických delegátů muselo absolvovat pravidelnou kontrolu dodržování lidských práv ze strany členských států Spojených národů.
Výsledkem procesu bylo celých 228 doporučení pro americkou politiku, přičemž mnoho z nich naléhalo na USA, aby ratifikovalo celou řadu kontroverzních smluv a deklarací. Jiná doporučení zas žádala, aby USA stáhlo své výhrady ke smlouvám, které již ratifikovalo.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
V politickém návrhu, který předložila revizní komisi, prorodinná organizace C-FAM argumentovala, že nejvážnější téma lidských práv, kterému čelí USA, je systematické porušování práva na život nenarozených dětí. Až na zmínku C-FAM ve shrnutí revize, byla otázka potratů ignorována a v konečné zprávě pracovní skupiny se téměř neobjevovala.
Nakonec jediná zmínka ve finální verzi zprávy byl návrh Norska snížit restrikce potratů. Norsko žádalo, aby byly zrušeny restrikce potratů ve zdravotní péči žen a dívek, které byly znásilněny a počaly během ozbrojeného konfliktu.
Důraz americké administrace na práva homosexuálů vyvolala během kontroly poměrně velkou pozornost.
Některé země se ptaly na homosexuální „práva“, což přinutilo americkou delegaci zdůraznit své „důležité iniciativy, které zajistí silnější ochranu pro homosexuální, bisexuální a transgenderové jednotlivce“. Mezi ně patří zrušení Zákona o ochranu manželství („Defense of Marriage Act“) a armádní politika „Neptat se, nesdělovat“ („Don’t Ask, Don’t Tell“).
Velikost americké delegace způsobila u některých pozorovatelů menší pozdvižení, vzhledem k nedávné medializaci početného doprovodu prezidenta Obamy a jeho výdajů na jeho probíhající návštěvě Asie.
Kontrolní setkání v OSN, nazvané jako "Univerzální periodická revize", vzniklo z vysoce medializované snahy Obamovy administrativy připojit se k Radě OSN pro lidská práva. Bushova administrativa se rozhodla nepodílet se na této radě, přičemž citovala rozsáhlou kritiku její práce. Napadla hlavně nedostatečnou reflexi lidských práv v oblasti potratů nebo perspektivu ochrany tradiční rodiny.
Zapálená debata ve Spojených státech se točí kolem otázky ratifikace mnoha lidsko-právních smluv OSN. Ženská smlouva CEDAW se stala oblíbenou mezi liberály, kteří podporují práva na potraty, ale doposud nebyla řešena v senátu. **Kritici smlouvy varují, že by její ratifikace zahrnovala radikální feministickou agendu, což potvrzuje mnoho nezávazných doporučení z komise, která na smlouvu dohlíží.
Nedávná analýza zjistila, že komise CEDAW přinutila minimálně 80 zemí, aby zlegalizovaly potraty nebo zliberalizovaly potratové zákony, přestože samotná smlouva ohledně potratů mlčí.**
Podle mechanismů Univerzální periodické revize revidují jednotlivé členské státy aplikaci lidských práv u svých členů každé čtyři roky.
25.08.2026, RC Monitor 15/2026
Na konci června se pražská farnost Čakovice dozvěděla, že její dosavadní duchovní správce má být vystřídán. Samotná změna faráře není v životě církve ničím neobvyklým. Neobvyklá byla reakce části farníků. Ti se obrátili na pražské arcibiskupství s žádostí, aby zamýšlené jmenování přehodnotilo, protože novým duchovním správcem se měl stát P. Jan Balík. Obávali se, že jeho spojení s kauzou bývalého ředitele arcibiskupství Antonína Jurigy poškodí důvěryhodnost farnosti a naruší život místního společenství. Arcibiskupství jejich podněty vyslechlo a do Čakovic byl ustanoven jiný kněz.
24.08.2026, Crux Now
Podle nové zprávy izraelské organizace monitorující dodržování práv, která pracuje s údaji za první polovinu roku 2026, se počet útoků proti křesťanům v Izraeli téměř zdvojnásobil. Izraelské centrum pro údaje o náboženské svobodě (Religious Freedom Data Centre – RFDC) a jeho kontaktní linka pro hlášení případů obtěžování křesťanů uvedly, že mezi dubnem a červnem letošního roku došlo v Izraeli nebo na územích okupovaných Izraelem k 83 útokům proti křesťanům, zatímco v prvním čtvrtletí jich bylo 44. Většina útoků se odehrála v Jeruzalémě a zahrnovala 46 případů plivání, čtyři fyzická napadení a osm slovních útoků.
17.08.2026, Rome Reports
Křesťané zůstávají nejpronásledovanějším náboženským společenstvím na světě. Podle organizace Open Doors čelilo v roce 2025 pronásledování nebo diskriminaci kvůli své víře 388 milionů křesťanů, tedy přibližně každý sedmý křesťan na světě. Některé údaje však odhalují ještě znepokojivější skutečnost.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.