Jednotu křesťanů nevytváříme my, ale Bůh

„Jednotu křesťanů nevytváříme my, ale Bůh“ – tak by se dal shrnout obsah promluvy, kterou ve čtvrtek 18. listopadu pronesl Benedikt XVI. ke členům Papežské rady pro podporu jednoty křesťanů, která zasedala u příležitosti 50. výročí své existence. Ustanovil ji papež Jan XXIII. pod názvem Sekretariát pro podporu jednoty křesťanů a Jan Pavel II. ji roku 1988 přetvořil na Papežskou radu. Jejím dnešním předsedou je arcibiskup Kurt Koch. Benedikt XVI. ve své promluvě k 60 členům této rady mimo jiné řekl:

**„Drazí přátelé, třebaže se vyskytují nové problematické situace nebo obtížné body dialogu, zůstává cíl ekumenického hnutí nezměněn, jakož i pevná snaha jej dosáhnout. Nejedná se však o nějakou politickou snahu, jejíž součástí jsou větší či menší schopnosti uzavírat dohody či nalézat kompromisy, pročež by s dobrými vyjednavači bylo možno očekávat, že je jen otázkou času, kdy se dosáhne dohody přijatelné pro všechny. Ekumenické úsilí je tvořeno dvojím pohybem.** Jednak přesvědčenou, zapálenou a houževnatou snahou najít úplnou jednotu v pravdě, vytvořit modely jednoty, osvětlit protiklady a temná místa za účelem dosažení jednoty. K tomu je zapotřebí teologického dialogu, ale především modlitby a pokání, tj. onoho duchovního ekumenismu, který je pulsujícím srdcem celé této cesty. Jednota křesťanů je a zůstává modlitbou, přebývá v modlitbě. Na druhé straně je tu i řídící pohyb, který plyne z jistoty, že my neznáme a nemůžeme znát okamžik uskutečnění jednoty všech Kristových učedníků, protože tuto jednotu nevytváříme my. Způsobuje ji Bůh, přichází shůry, z jednoty Otce se Synem v dialogu lásky, kterou je Duch Svatý; je začleněním do božské jednoty. Naše úsilí tím však není oslabováno. Naopak, činí nás to vnímavějšími pro chápání Pánových znamení a časů, abychom dovedli s vděčností uznat to, co nás již spojuje, a pracovali dál na upevnění a růstu. V ekumenickém hnutí je nakonec třeba nechat na Bohu, co náleží jedině Jemu, a rozvíjet seriózně, neustále a věrně to, co je naším úkolem; mít na paměti, že k našemu snažení patří obě stránky: jednání i utrpení, činnost i trpělivost, námaha i radost. Vzývejme tedy s důvěrou Ducha Svatého, aby řídil naši cestu a každý s novým odhodláním vnímal podnět k práci pro věc ekumenismu. Všechny vás povzbuzuji ve vašem nasazení, kterým pomáháte římskému biskupovi při plnění jeho poslání ve službách jednoty.“

Řekl Benedikt XVI. členům Papežské rady pro podporu jednoty křesťanů.