Dominik Duka: Ve svobodě musíme nést odpovědnost za své činy

Přinášíme vám, milí čtenáři, text novoročního projevu Mons. Dominika Duky pro ČRo 1

Vážení posluchači, sváteční dny jsou za námi. Vánoce v krizovém roce 2010 se neprojevily katastrofálně, jak předpovídali různí věštci a autoři prognóz. Obchodníci jsou navýsost spokojeni a my si můžeme položit otázku, jak jsme oslavili Vánoce.

Nikdy jsem nemusel říct: „Vánoce se nepovedly, ale co zůstává, je vždy ona vnitřní radost, která se postupně proměňuje ve vnitřní vyrovnaný pocit sounáležitosti s blízkými či spolupracovníky a přáteli.“ Kdepak zůstává ten, jehož narozeniny jsme přece jen slavili? Koledy a betlémy nás nenechávají na pochybách.

Silvestr mohl být příležitostí k oslavě toho, co se povedlo, anebo důvodem k předsevzetím, abychom to dělali lépe. To je přece vždy téma novoročních projevů a našich přání do nového roku. Tisk nás v poslední den roku ujistil, že to v novém roce bude lepší, než se předpokládalo.

Mně však znepokojuje naše společenská nestálost. Všichni jsme si uvědomovali a slibovali, že musíme napravit, co se nám v minulých dvaceti letech nepodařilo. Svoboda dovede být také nepříjemná, protože v ní musíme nést odpovědnost za své činy. A to platí ve všech oborech naší činnosti a o všech problémech, z kterých jsou obviňovány naše instituce, církve nevyjímaje. Myslím, že je zapotřebí více skromnosti, uvážlivosti, tvořivosti, ale také schopnosti nejen vidět chyby druhých, ale především si přiznat vlastní chyby, jako jsou liknavost a lajdáctví, které nás často provázejí na každém kroku.

Dříve jsme měli jednoho společného jmenovatele, na kterého bylo možné vše svést. Naše strana a vláda věděly, kdo jsou i její nepřátelé, totiž jaro, léto, podzim, zima, imperialisté a reakční živly. Na koho to všechno můžeme svést nyní my? Na ty nahoře? A mohl bych uvést celou litanii jmen a institucí, které za vše mohou. Mnohé se nám také v naší svobodě nepodařilo, ale svoboda a demokratický systém obviňují nejen ty nahoře, ale také ty dole.

V církvi se říká, že věřící si může stěžovat faráři, farář biskupovi, biskup papežovi. Komu si však může stěžovat papež? Víme, že lidé v Bibli si stěžují Bohu, ale i na samotného Pána Boha. I my přece říkáme či slyšíme: „Kdyby byl Bůh…?“ Kdo stavěl koncentrační tábory, vyráběl zbraně, vypovídal války? Není to stále stejný útěk před zodpovědností?

**Americký prezident John Fitzgerald Kennedy při svém nástupním projevu řekl: „Ptáte se, co Amerika pro vás udělá? Ale já se ptám vás, co uděláte vy pro Ameriku?“ Tento volně zvolený citát chci určit jako novoroční přání i pro nás: Co uděláš pro svou rodinu, obec, město, pro naši zem?** Mohu tuto otázku položit i věřícímu: Co uděláš pro svou církev, sbor nebo společenství, aby byly lepší? K tomu nám byla darována svoboda.

Bůh vám žehnej, a věřím, že zvládneme i nastávající rok 2011