18.01.2011, Asia News
Lahore - Dvě křesťanky, matka a dcera, které se nedávno staly oběťmi násilí a ponižování, se nyní nacházejí na bezpečném místě. Rozlícený dav v Lahore se na ně vrhl, bil je a ponižoval poté, co byly obviněny z rouhání. Tato událost byla vyprovokována hádkou, k níž došlo mezi nimi a muslimkou, která je provdaná za jejich syna a bratra, kvůli náboženské výchově dcery tohoto smíšeného páru. Msgr. Rufin Anthony reagoval na tuto skutečnost ostrou kritikou vzrůstající nesnášenlivosti v pákistánské společnosti, což je sociologický problém, který je nutno naléhavě řešit.
John Chand, syn a bratr obětí, jenž se spolu s nimi ukrývá, řekl AsiaNews, že se obě ženy „bojí, že budou napadeny extrémisty“ a skrývají se, aby nebyly zabity.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Místní muslimský vůdce Mian Muhammad Sameer řekl, že udělal vše pro to, aby obě ženy „přiznaly“ svůj zločin rouhání.
Člen Sameeru, organizace, k níž patřil i Malik Mumtaz Qadri, vrah paňdžábského guvernéra Salman Taseera, řekl, že je hrdý na svou ženu, která „bila Sairu více než kdokoli jiný“.
„Ruku má tak oteklou, že ode dne, kdy došlo k této události, nemůže ani vařit. Musím si chodit pro jídlo do restaurace,“ dodal.
Podle Johna Chanda bylo násilí zažehnuto rozepřemi mezi jeho manželkou Aminou Zaheerovou, která je muslimka, a jeho sestrou Sairou, jež je křesťanka. Spory se zhoršily poté, co se smíšenému páru narodila dcera.
Situace byla velmi složitá již předtím. Aminin otec Zaheer Malik nesouhlasil s jejich sňatkem, pokud John nekonvertuje k islámu. Oba snoubenci se přesto vzali a každý nadále vyznával své náboženství.
Celá věc se ještě více zkomplikovala, když se jim narodila dcera. John jí chtěl dát jméno Sonia a vychovávat ji v křesťanské víře. Jeho manželka a tchán z ní však chtěli vychovat muslimku.
Obvinění z rouhání bylo vzneseno, když se Saira s Aminou pustily do hádky, do níž se zapojila i matka Sairy.
Když Amina odešla z domu své tchyně, začala obě křesťanky obviňovat z urážky proroka Mohameda, a to podnítilo k reakci místní muslimské extrémisty.
Nakonec obě ženy utekly na bezpečné místo díky Zameeru Khanovi, pracovníku nevládní organizace, který jim zachránil život.
Podle něj tato záležitost nemá nic společného s rouháním, ale jednalo se jen o hádku mezi dvěma ženami. Policejní komisař Zulfiqar Hameed s ním souhlasí. Podle tohoto policejního důstojníka jde o „rodinný problém“, při němž byla Saira nespravedlivě obviněna.
Msgr. Rufin Anthony, biskup z Islámábádu-Rawalpindi, v rozhovoru pro AsiaNews řekl: „Naše společnost se stává více a více násilnickou, netolerantní a divokou.“
Problém není ani náboženský, ani etnický, nýbrž „sociologický“, takový, „kterým je nutno se rychle zabývat“.
„Události dospěly až do tohoto stavu v dějinách země, v níž je náboženství zneužíváno k vyrovnávání osobních účtů,“ řekl Fr. Xavier Joseph.
„Stát a náboženství je nutno oddělit,“ dodal, jinak „dojde k občanské válce a to bude konec Pákistánu, jak jej známe.“
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.