18.02.2011, Kath.net
Podle Timesů vzrůstá jak v katolické církvi, tak i v evangelijních hnutích obava z vlivu nového čarodějnictví a kouzel na mladé lidi. Mimo jiné jde o duchy, navazování kontaktů se zemřelými nebo o zaříkávací formule, které mají negativně ovlivňovat jiné lidi. Podle křesťanského učení má Bůh sám moc nad duchy. Autorka příručky „Jak evangelizovat čarodějnici“ radí, že v dialogu s příslušnicemi hnutí Wicca je nejdříve nutné uznat, že se tyto příslušnice nacházejí v oblasti pravého spirituálního hledání. Zbožšťují však stvoření, a ne tvůrce.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Svátky ročního cyklu a magické rituály
Počátky hnutí Wicca sahají do 20. století. Klíčovou postavou je dle Timesů anglický satanista Aleister Crowley (1875-1947). Ve čtyřicátých letech byl kult Wiccy šířen ve Velké Británii okultistou Geraldem Brosseauem Gardnerem (1884-1964).
Příznivci hnutí Wicca vzývají mužského boha a bohyni. Takřka všichni slaví svátky ročního cyklu a provádějí magické rituály, které se orientují podle měsíčního cyklu. Přibližně z 31 tiscí novopohanů je ve Velké Británii asi 7 tisíc příznivců hnutí Wicca. V USA je Wicca od roku 1994 státem uznané náboženství. Jsou tam přibližně dva milióny příslušníků tohoto hnutí. V Německu nejsou podle údajů Evangelijního střediska pro světové názory (EZW) v Berlíně známa žádná čísla.
10.08.2026, global catholic
Kdysi se fámy šířily pomalu. Někdo se o něčem zmínil po mši, v práci nebo u večeře, a pokud to bylo dostatečně pikantní, možná se to do konce týdne doneslo k několika lidem. Dnes stačí jediný příspěvek. Jedno video. Jeden popisek napsaný dostatečně přesvědčivě, aby zněl jako pravdivý. A najednou tisíce lidí mluví o někom, koho v životě nepotkaly, jako by znaly každý detail z jeho soukromí.
06.08.2026, RC Monitor 14/2026
Každý člověk má schopnost v sobě vnímat touhu po nekonečnu. Po dokonalé lásce, po plnosti, po štěstí. To nám dokládá, že jsme stvořeni pro něco, co naši existenci tady na zemi přesahuje. Je obecně lidskou zkušeností, že nás materiální ani jiná dobra, kterých můžeme dosahovat zde na zemi, nenaplní. Vždy budeme toužit po něčem větším. Navíc, pozorujeme tento svět a to, co nás obklopuje a co jsme, a ptáme se: odkud to všechno pochází, kdo za tím je, kam nás to vede? A to všechno ukazuje na Boha.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.