Červený kříž přehlíží afghánského zaměstnance zatčeného za konverzi od islámu ke křesťanství

Agentura International Christian Concern (ICC) zjistila, že Červený kříž v Afghánistánu (ICRC) neintervenoval ve prospěch svého dlouholetého zaměstnance, který byl zatčen a uvězněn za to, že se stal křesťanem. To vše navzdory tomu, že k mandátu Červeného kříže patří „navštěvovat vězně“ a „pomáhat obětem konfliktů a vnitrostátního násilí, ať už jsou kdokoli“. **

Said Musa (Sayed Mossa) pracoval 15 let na ortopedickém oddělení ICRC v Kábulu, kde pomáhal lidem po amputaci. Koncem května byly v Afghánistánu vysílány záběry křtu muslimských konvertitů ke křesťanství. Pořad vyvolal celonárodní protesty a vládou vedené přísné opatření proti křesťanům. 31. května byl Musa jakožto muslimský konvertita ke křesťanství zatčen policisty pracujícími pro Ministerstvo vnitra.

Jakmile se humanitární pracovníci v Kábulu dozvěděli o jeho zatčení, okamžitě kontaktovali Červený kříž. „Úřad pro ochranu nám sdělil, že Musa bude navštěvován stejně jako ostatní, a že do práce jejich úřadu nesmíme zasahovat. Nejsme jeho rodinní příslušníci, a proto nám nic neřeknou. Řekli jsme jim, že byl sexuálně zneužit a že jeho stav se výrazně zhoršil, ale nic s nimi nepohne,“ uvedl Musův přítel, který se informoval na jeho stav.

Když Musova manželka žádala o pomoc, Červený kříž jí vyplatil Musovu mzdu, ale údajně jí sdělil, že nebude nijak zasahovat, aby byl její manžel propuštěn na svobodu. To se stalo dva měsíce před tím, než se Musova manželka dozvěděla, kde je Musa zadržován. Neinformoval ji Červený kříž, ale propuštěný vězeň, který byl ve vězení s Musou.

Při posledním setkání Reto Stocker, představitel Červeného kříže v Kábulu, Musovým přátelům znovu sdělil, že ICRC je neutrální a nebude nijak zasahovat. Zároveň je požádal, aby případ nezveřejňovali.

Další skvrnou na poslání Červeného kříže je nyní to, že organizace odmítla doručit stovky dopisů adresovaných Musovi. Lidé ze Západu zorganizovali dopisovou kampaň, která měla jednak povzbudit křesťany a zároveň veřejně projevit zájem mezinárodní komunity o jeho situaci. „Oni Saidovi dopisy nedoručí. Červený kříž nemá právo zadržovat jeho korespondenci. Jejich zodpovědností je zajistit, aby dostal dopisy, které mu byly poslány prostřednictvím adresy Červeného kříže,“ řekl humanitární pracovník v Kábulu, který pomáhal kampaň organizovat.

„Když Červený kříž odmítá udělat to, co veřejně proklamuje, neměl by se svět dozvědět o hrubém porušení jeho veřejně proklamované praxe?“ ptal se další humanitární pracovník. „Chci tím říci, že pokud dárci podporují práci Červeného kříže kvůli tomu, co prohlašuje, že dělá, neměl by být Červený kříž pokárán za to, že nekoná to, co by měl konat?“