07.04.2011, Life News
Pan Isnard je nyní bez finančních prostředků, kterými by zajistil svou rodinu. Nemůže ani čerpat podporu ze sociálního zabezpečení, protože v loňském roce pobíral plat.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Tento učitel poukazuje na to, že výuka francouzských dějin, zeměpisu a občanské výchovy vyžaduje, aby učitelé pořádali diskuse o společenských otázkách a do debaty zahrnuli i protichůdné dokumenty. V říjnu 2010 stejně jako každý rok Philippe Isnard uspořádal diskusi o potratech a vyzval studenty, aby se jí účastnili a pokud budou chtít, aby se sami do diskuse zapojili. Představil několik dokumentů a filmů, aby upozornil na obě stránky tématu. Rozebíral text potratového zákona z roku 1975, četl projev Simone Veilové na obranu této právní úpravy a přehrál studentům krátké dokumentární filmy („Sois un homme", „SOS, femme en détresse" a „No need to argue“) a také jim ukazoval obrázek plodu starého 12 týdnů.
Tyto informace pan Isnard nepředával studentům proti jejich vůli, jelikož studenti měli možnost se sledování filmu a prohlížení fotografií neúčastnit, pokud by si tak přáli. Studenti ve věku asi 15 – 16 let nebyli nuceni zůstávat během diskuse ve třídě. Pan Isnard nikdy nikomu nebránil, aby se vyjádřil, respektoval všechny své studenty a snažil se poskytovat jim vědecké informace. Jeho záměrem nebylo šokovat, ale šířit pravdu, vědecké poznatky a vzdělávat studenty. Tyto informace by mohly vést k prevenci potratů mezi mladými lidmi.
Na základě udání propotratových aktivistů francouzský ministr školství odsoudil učitelovu údajnou činnost a řekl: „To, co se stalo, je nepřijatelné. Profesoři jsou povinni respektovat neutralitu a mít respekt k člověku." Philippe Isnard byl ihned na dobu čtyř měsíců zbaven možnosti vyučovat a poté byl na stálo propuštěn z francouzského národního vzdělávacího systému.
V týdnech, které následovaly po této diskusi o potratech, škola pozvala zástupce organizace Planned Parenthood, aby přišli studentům „vysvětlit" právo na potrat. Studenti byli rozděleni do pětičlenných skupin a absolvovali dvouhodinový seminář na toto téma. Poté, co byl pan Isnard zbaven možnosti vyučovat, se za něj všichni jeho studenti postavili tak, že podepsali petici na jeho podporu.
Po skončení prošetřování byl pan Isnard na 9. března předvolán před disciplinární komisi. Na žádost pana Isnarda svědčilo v jeho prospěch ECLJ (Evropské centrum pro právo a spravedlnost). Grégora Puppincka zastupujícího ECLJ velmi překvapilo to, že byl dotazován hlavně na svou osobní náboženskou víru spíše než na současný stav svobody projevu v rámci evropského práva, jelikož na takové otázky by měl především odpovídat. Komise se rozhodla, že doporučí trvalé propuštění pana Isnarda z národního vzdělávacího systému.
Po takovémto rozhodnutí se zdá, že potrat je pro francouzský vzdělávací systém tabu. Nikdy by se o něm nemělo diskutovat, a tím spíše by ani neměl být zpochybňován.
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.