Odmítla se vzdát křesťanství, zaplatila za to životem

11.04.2011, Fronda, Pravda.ru


Mladá, hezká dívka měla na výběr: změnu vyznání a další život, nebo vytrvání u své víry a jistou smrt. Rozhodla se pro Krista.  

V pondělí 14. března zemřela 23letá Alina Milan, studentka pátého ročníku právnické fakulty Moskevské státní univerzity. Před několika měsíci u ní bylo diagnostikováno těžké onemocnění jater. Jedinou pomocí, jak zachránit její život, byla transplantace orgánu. Jelikož se v Rusku transplantace jater nevykonávají, vydala se na podzim loňského roku Alina se svojí matkou do Tel Avivu, kde jsou tyto operace prováděny. Vstupní vyšetření v tamější klinice potvrdilo, že jenom rychlá operace může zachránit její život.

Matka s dcerou se vrátily do Moskvy, kde stály před těžkým rozhodnutím. Rodina neměla 300 tisíc dolarů na zaplacení transplantace, objevila se však možnost bezplatného vykonání operace. Podmínkou bylo přijetí izraelského občanství, ke kterému se váže bezplatná zdravotní péče. Získání občanství bylo o to jednodušší, že Alina má židovské předky - matka jejího zemřelého otce je židovka žijící v Izraeli. Objevilo se ale důležité „ale“…

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

K získání izraelského občanství je nutné vyplnit příslušný dotazník. V jedné z rubrik je nutné napsat deklarované vyznání. Podle platného izraelského práva se obyvatelem země může stát jenom ten, kdo se deklaruje jako vyznavač judaismu nebo ateista. Vyplnění rubriky slovem „křesťan“ automaticky zavírá cestu k získání izraelského občanství. Alina odmítla vyplnit dotazník. „Neexistuje cena, za kterou bych se mohla vzdát Krista,“ řekla dívka, která musela zaplatit cenou vlastního života.

Svědkem rozhodování Aliny byl její duchovní vůdce, o. Alexander Narušev, z jehož zprávy citujeme: „Aby mohla získat rychlou lékařskou pomoc a šanci na další život, musela napsat jediné slovo: židovka nebo ateistka. S touto otázkou se na mne obrátila přes telefon. Co dělat? Lékaři jí předpovídali velmi málo času – dva, tři týdny… Volba byla jednoduchá – lhát, zříci se svojí víry a získat naději na přežití, anebo se úplně spolehnout na Boha.

Se smíšenými pocity jsem za ní jel do nemocnice. Vedle mne seděla její matka s unaveným a sklíčeným obličejem. Na jednotce intenzivní péče na mne čekal člověk očekávající odpověď – pravděpodobně odpověď na nejdůležitější otázku v jeho životě.

Nejsem od toho, abych rozhodoval o osudu kohokoliv z lidí, a nevěděl jsem, co říci, i když upřímně řečeno jsem věděl, ale… Ještě před příchodem k nemocné mi matka dívky řekla, že se již společně s dcerou rozhodly. Přerušil jsem ji a změnil téma, protože jsem se bál uslyšet to, co by bylo pro mne jako kněze a křesťana to nestrašnější.

**Když jsem vešel do pokoje, spatřil jsem vyhublou, žlutou bytost stěží podobnou mladé dívce. Dívala se ale na mě jasným pohledem a v jejích očích jsem viděl určitou překvapivou jistotu a rozhodnost.“ „My jsme se už s mámou o všem rozhodly,“ řekla bez zbytečných okolků Alina, „nevzdám se kříže a nezřeknu se své víry. Za žádnou cenu.“**

Když se o. Narušev loučil se ženami, zeptal se jich, co teď budou dělat. Řekly mu, že se budou snažit sehnat sponzory, kteří by mohli financovat operaci. „Ale nemáte už přece příliš času,“ poznamenal kněz. „Před námi je věčnost,“ odpověděla mladá žena.

Přátelé Aliny z Moskevské univerzity se rozhodli sesbírat potřebnou sumu, zorganizovali sbírku a zveřejňovali inzeráty, ale bez úspěchu. Alina zemřela 14. března. Před smrtí ještě stihla napsat list svým přátelům: „Neprokázala jsem žádné hrdinství. Neučinila jsem teď žádnou volbu, protože svůj výběr jsem učinila již dávno – jsem pravoslavnou křesťanskou.“ Dále napsala: „Mám před sebou dokument z Ministerstva vnitra Izraele. Je tu odstavec: přijímám občanství/zákony/náboženství daného státu, stačí jenom podepsat. Řekněte mi sami, zda mám na výběr? Nejdůležitější není to, co stojí na papíře, ale to, co má člověk v duši... a v mé je důvěra v Boha silnější než všechny papíry, zákony, státy, strašné diagnózy i časy! I v nejtěžších chvílích mě neopouští pocit, že mě Bůh drží za ruku... Jediná volba, kterou jsem učinila již dávno a která není svázaná s žádným občanstvím, to je víra v Boha. Bez ohledu na cokoli mu budu děkovat za všechno, co se mě potká.“

Na konci Alina poděkovala všem, kteří na ni pamatovali a dělali si o ni starosti. Zdůraznila, že není žádnou hrdinkou: „Opravdové hrdinství spočívá v zanechání všech vlastních věcí a zabývání se bližním,“ zněla její poslední slova adresovaná přátelům.


Další články



Úžasné proroctví z doby, kdy byl Fulton Sheen ministrantem

14.10.2026, Catholic Arena

Katolická univerzita v Lovani se nyní dostala do zpráv kvůli velké kontroverzi spojené s islámskými modlitbami, které zazněly během mše. Ale také se v této době diskutuje o mnohem významnější události, a sice o blahořečení jednoho z nejslavnějších absolventů této univerzity, Fultona Sheena.

S růžencem v ruce

12.10.2026, RC Monitor 19/2026

Zanedlouho můžeme slavit jedno výročí velkého vítězství – tentokráte již 445. – Svaté ligy nad osmanskou říší. Na tomto vítězství mají podíl všichni zúčastnění, i když známe vlastně jen několik jmen z přibližně 65 tisíc mužů na vítězné straně.

Filosofický kompas pro neklidnou dobu: Nová kniha Romana Cardala

16.11.2026, RC Monitor 21/2026

Nakladatelství Academia Bohemica vydalo v září novou knihu filosofa Romana Cardala "Filosofický kompas pro neklidnou dobu". Jedná se o praktického průvodce, který srozumitelně provází důležitými filosofickými a etickými otázkami dnešní doby a nabízí čtenáři pevnější orientaci uprostřed společenského neklidu.

Reinkarnace – alternativa ke křesťanskému zmrtvýchvstání?

21.09.2026, RC Monitor 17/2026

Navzdory tomu, že křesťanská víra je se zastáváním reinkarnace neslučitelná, lze se setkat s křesťany, kteří mezi svým krédem a naukou o převtělování žádný rozpor nevidí. Nedávno jsem měl možnost s jedním takovým člověkem diskutovat a během naší debaty se ukázalo, že jeho příklon k reinkarnaci se zakládal v neznalosti argumentu, jež by prokázal její nemožnost. To se samozřejmě netýká jen této otázky, nýbrž naprosto všech názorů. Dokud nejsme schopni se stoprocentní jistotou vyloučit opak či alternativu k tomu, o čem jsme přesvědčeni, musíme dát prostor pochybnosti a přiznat, že náš názor není žádným spolehlivým věděním, ale pouhou vírou podepřenou mimo-teoretickými důvody. Ruku za ni do ohně dávat nemůžeme.

Dušičkový oktáv

26.10.2026, RC Monitor 20/2026

Čas od času se rád každý duchovní správce pochlubí svými farníky, jak jsou aktivní, zbožní, duchovně na výši atd. Ne, určitě to není špatně, ale přiznejme si, že ne všichni jsou tací. Také máme jistě ve farnostech „šedý průměr“ takzvaně vezoucích se. Prostě každý jsme originál, ale všichni máme jedno společné – chceme se dostat do nebe, a proto přistupujeme ke svátostem, modlíme se, postíme se, občas vezmeme koště nebo hadr do ruky a vymeteme pavučiny v kostele a zameteme listí či sníh před kostelem, doneseme květiny ze zahrádky na výzdobu.

Druhé přikázání jako zrcadlo naší řeči a integrity

21.10.2026, RC Monitor 19/2026

Kniha Genesis praví, že Hospodin přivedl k člověku všechna zvířata, aby viděl, jak je nazve. (Gn 2,19–20)


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.