Benedikt XVI.: Obnovme víru v moc lásky Boží

24.04.2011, RadioVaticana.cz


U římského Kolosea, zcela obleženého několika tisíci lidmi, se v pátek 22. dubna večer konala tradiční pobožnost Křížové cesty. Za účasti Svatého otce se zde rozjímalo na základě textů, které letos připravila augustiniánská mniška, sestra Maria Rita Piccione z římského kláštera Santi Quattro Coronati. Kříž nesli střídavě papežský vikář pro město Řím, kardinál Vallini, jedna rodina z Říma a jedna z Etiopie, dvě augustiniánské mnišky, mladá dívka a františkán – oba z Egypta, jeden nemocný na vozíku v doprovodu dvou asistentů a dva františkáni z Kustodie Svaté země. Z Kolosea na nedaleké návrší doputoval kříž přibližně za hodinu a půl a rozjímání jako obvykle končilo promluvou Svatého otce. Benedikt XVI. řekl:

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

„Drazí bratři a sestry,

dnes večer jsme ve víře doprovázeli Ježíše procházejícího poslední etapou své pozemské cesty, etapou nejbolestnější – Kalvárií. Slyšeli jsme volání davu, slova odsouzení, výsměch vojáků, pláč Panny Marie a žen. Nyní jsme pohrouženi do mlčení této noci, do mlčení kříže, mlčení smrti. Je to ticho, které v sobě nese bolestnou tíži odmítnutého, terorizovaného a zdrceného člověka. Tíže hříchu, tíže zla znetvořuje jeho tvář. Tento večer jsme v hloubi svého srdce prožili Ježíšovo drama plné bolesti zla, lidského hříchu. Co nám nyní zůstává před očima? Zůstává kříž, kříž čnící na Golgotě, kříž, který jako by označoval definitivní porážku toho, který přinesl světlo a byl ponořen do temnot, toho, který mluvil o moci odpuštění a milosrdenství, který vybízel k víře v nekonečnou lásku Boží ke každé lidské bytosti. Pohrdnutý a odvržený lidmi, stojí před námi muž bolesti, znalý utrpení, ten, před nímž si lidé zakrývají tvář. Podívejme se však dobře na onoho ukřižovaného muže mezi nebem a zemí, rozjímejme o něm hlubším pohledem a objevme, že kříž neoznačuje vítězství smrti, hříchu a zla, nýbrž je zářivým znamením lásky, ba dokonce nezměrnosti lásky Boží, toho, co bychom nikdy nemohli žádat, představovat si či doufat. Bůh se kvůli nám ponížil, snížil se až k nejtemnějšímu prahu našeho života, aby nás chytil za ruku a vedl k sobě, přivedl nás až k Němu. Kříž mluví o svrchované lásce Boha a vyzývá nás dnes, abychom obnovili svoji víru v moc této lásky, abychom věřili, že v každé situaci svého života, dějin světa je Bůh schopen přemoci smrt, hřích a zlo a darovat nám nový, vzkříšený život. Ve smrti Božího Syna na kříži je zárodek nové naděje života jakožto zrna, které odumírá v zemi. **V této noci prostoupené mlčením a nadějí zní pozvání, které nám adresuje Bůh prostřednictvím slov svatého Augustina: »Mějte víru. Přijdete ke mně a budete okoušet dobroty z mého stolu stejně, jako jsem já neodmítl okusit zla ze stolu vašeho. Slíbil jsem vám svůj život jako předznamenání, dal jsem svou smrt, jako bych vám říkal: Hle, zvu vás k účasti na svém životě. To je život, kde nikdo neumírá, život vskutku blažený, který nabízí neporušitelný pokrm, který občerstvuje a nikdy neubývá.** Cílem, k němž vás zvu, je přátelství s Otcem a Duchem Svatým. Je to věčná večeře, společenství se mnou, je to účast na mém životě.« Mějme svůj zrak upřen na Ukřižovaného Ježíše a prosme v modlitbě: osvěť Pane naše srdce, abychom tě mohli následovat na cestě kříže, dej ať v nás zemře starý člověk, spoutaný egoismem, zlem a hříchem. Učiň nás novými lidmi, svatými muži a ženami, proměněnými a oživenými tvojí láskou.“

To byla promluva Benedikta XVI. na závěr pobožnosti Via Crucis u římského Kolosea.


Další články



Pokušení obojakosti a hříchy proti lásce

07.10.2026, RC Monitor 18/2026

První přikázání Desatera zakazuje uctívat jiné bohy než Hospodina. Na straně jedné žádá naši celistvou odpověď na Boží bezpodmínečnou lásku k nám. Na straně druhé žádá věrnost cestě, ke které jsme se jakožto pokřtění ve svobodě zavázali. Bůh nás bere doslova za slovo a očekává svědectví víry, tj. důslednost a konkrétnost v našem jednání.

Proměny šatníku posledních desetiletí a svatební standard: Jdeš na svatbu?

25.09.2026, RC Monitor 17/2026

Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.

Proč nás tolik baví sledovat úpadek světa?

05.10.2026, RC Monitor 18/2026

Jako žena v devátém měsíci těhotenství, kdy je spánek poměrně obtížný, protože na každé otočení se ze strany na stranu potřebujete stavební povolení, občas sklouznu k tomu, že si v noci vezmu do ruky telefon s úmyslem podívat se, co je nového.

S růžencem v ruce

12.10.2026, RC Monitor 19/2026

Zanedlouho můžeme slavit jedno výročí velkého vítězství – tentokráte již 445. – Svaté ligy nad osmanskou říší. Na tomto vítězství mají podíl všichni zúčastnění, i když známe vlastně jen několik jmen z přibližně 65 tisíc mužů na vítězné straně.

Hlubší souvislosti poklesu porodnosti

29.09.2026, RC Monitor 17/2026

Všimli jste si, že demografickým obavám, se kterými jsme konfrontováni, se v nedávné době velmi prudce otočilo znaménko? Tak dlouho se spekulovalo o přelidňování planety, až je z toho zavírání porodnic, opakované pokořování statistického dna stran nově narozených a vrásky z nedostatečné kopulace populace.

O hladu a halucinacích: jak fáze hladovění popisují upadající Západ

06.11.2026, Community in Mission

Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.