Jan Pavel II.: Obránce důstojnosti lidské osoby

V pondělí 2. května dopoledne státní sekretář kardinál Tarcisio Bertone SDB předsedal na svatopetrském náměstí děkovné mši za blahořečení papeže Jana Pavla II. Byly použity liturgické texty na památku nového blahoslaveného.

Oslava zahrnovala hudbu v podání sboru diecéze Říma s účastí polské Unie pěveckých sborů z Varšavy a Národního symfonického orchestru polského rozhlasu z Katovic. Příprava na obřad mše svaté začala v 9.30 hod. čtením básní blahoslaveného Jana Pavla II., se kterými se střídaly hudební skladby v podání orchestru a pěveckého sboru. Před mší svatou oslovil přítomné krakovský arcibiskup kardinál Stanislaw Dziwisz.

**„Dialog lásky mezi Kristem a lidskou osobou charakterizoval celý život Karola Wojtyly…,“ pronesl kardinál Bertone ve svém kázání. „Všichni si vzpomínáme na okamžik v den jeho pohřbu, kdy během obřadu vítr zavřel evangeliář položený na rakvi. Bylo to, jako by vanutí Ducha chtělo naznačit konec duchovní a lidské existence Karola Wojtyly osvětlované Kristovým evangeliem.** V této knize objevil Boží plán pro lidstvo i pro sebe, ale také se dozvěděl o Kristu, o jeho tváři a jeho lásce, která pro Karola vždy znamenala výzvu k odpovědnosti.“

„Byl to muž víry, muž Boží," zdůraznil kardinál. „Jeho život byl neustálou modlitbou, která v lásce zahrnovala všechny, kdo žijí na naší planetě, všechny, kdo byli stvořeni k Božímu obrazu a podobě, a proto si zaslouží největší úctu; lidská osoba vykoupená Kristovou smrtí a vzkříšením se tedy skutečně stává žijící Boží slávou. Díky víře, kterou vyjadřoval, a to především v modlitbě, byl Jan Pavel II. skutečným obráncem důstojnosti každé lidské osoby, a ne pouhým aktivistou hájícím politickou nebo společenskou ideologii.“

„Ale jeho modlitba byla také neustálou přímluvou za celou lidskou rodinu, za církev, za každou komunitu věřících na celém světě…. Pokud to nebyly tyto jeho modlitby, modlitby spojené s tolika smutnými událostmi v jeho vlastním životě i v životech ostatních lidí - co ho tedy vedlo k starosti o mír ve světě a touze po pokojné harmonii mezi lidmi a národy?“ otázal se kardinál státní sekretář.

„Dnes vzdáváme díky Pánu za to, že nám dal takového pastýře, jako byl on. Pastýře, který věděl, jak číst znamení Boží přítomnosti v lidských dějinách, a dokázal zvěstovat Boha prostřednictvím jeho velkých skutků ve světě, v každém jazyce. Pastýře, který v sobě měl zakořeněný smysl pro misii, závazek evangelizovat a zvěstovat Boží slovo kdekoli.“

„Dnes vzdáváme díky Pánu za to, že nám dal svědka, jako byl on, tak důvěryhodného, tak upřímného, který nás učil, jak žít ve víře a jak bránit křesťanské hodnoty počínaje životem beze strachu či úzkosti; učil nás, jak bychom měli odvážně a jasně svědčit o víře a v každodenním životě vyjadřovat blahoslavenství.“

Kardinál vyzval přítomné, aby vzdávali díky Pánu za to, že „nám dal papeže, který věděl, jak zajistit církvi nejen univerzální dosah a bezprecedentní morální autoritu na mezinárodní úrovni, ale také zejména ve spojení s oslavami velkého jubilea v roce 2000 poskytl duchovnější, bibličtější vizi, více zaměřenou na Boží slovo. Vizi církve, která se sama dokáže obnovovat, iniciovat ,novou evangelizaci´, posilovat ekumenické a mezináboženské vazby a také znovuobjevovat cestu k plodnému dialogu s novými generacemi.“

„A na závěr,“ dodal, „děkujeme Pánu za to, že nám dal světce, jako byl on… byl to muž pravdy, neboť byl neoddělitelně vázán na Toho, který je Pravda… On byl žitou svatostí, obzvláště v posledních měsících a týdnech svého života, až do smrti naprosto věrný poslání, které mu bylo dáno… Věděl, že jeho tělesná slabost čím dál zřetelněji demonstrovala Kristovo dílo v dějinách. A to, že Jemu a církvi nabídl své utrpení, je pro nás všechny velkou lekcí lidskosti a svěření se do Boží náruče.“

Kardinál Bertone na závěr vyzval přítomné, aby Bohu zazpívali „oslavný hymnus za dar tohoto velkého papeže: muže víry a modlitby, pastýře a svědka, průvodce při přechodu mezi dvěma tisíciletími" a poděkoval Benediktu XVI., „který si přál pozvednout svého předchůdce ke slávě oltáře“.

Více než 250 tisíc věřících přišlo během 1. a 2. května do vatikánské baziliky, aby se modlili před ostatky nového blahoslaveného. Bazilika zůstala otevřená do tří hodin ráno a znovu byla otevřena po skončení mše. V 17.30 hod. byl před rakví Jana Pavla II. pronášen poslední růženec. Bazilika pak byla uzavřena a rakev byla při soukromém obřadu umístěna v kapli sv. Šebestiána, která se nachází nalevo od Michelangelovy Piety.