12.05.2011, RC
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
**„Každý architekt ví, jak navrhnout prostor pro setkávání člověka s člověkem. Otázky, na které dnes není snadné odpovědět, jsou otázky prostoru pro setkávání s Bohem. A právě diskuse o nich je smyslem připravované prezentace,“ říká Jiří Kub, sekretář Společné liturgické komise.
Nutnost diskuze vysvětluje dr. Kub tím, že „ne každý prostor, ve kterém se mohou konat bohoslužby, je posvátnou architekturou. Takovou jsou pouze ty, ve kterých zaměření prostoru a soulad architektonických prvků vytváří specifické prostředí pro tento účel vhodné. Posvátná architektura není taková, do které zavěsit kříž lze, ale taková, ze které když kříž odstraníte, tak tam očividně chybí.“**
Potřebuje ale dnes církev vůbec posvátnou architekturu? „Otázka potřebnosti chrámu je otázkou po vlastnostech člověka, nikoli otázkou po vlastnostech Boha a zní takto: pomáhá nám posvátný prostor k tomu, abychom se sami stali chrámem duchovním, nebo nám v tom posvátný prostor naopak překáží? Zve posvátný prostor i ostatní, nebo je naopak odrazuje,“ ptá se Jiří Kub. Podobnými problémy se zabývají také na Černém Mostě. „Tam se výstavba připravuje a farnost bude muset řešit otázky, které si mladí architekti kladou a snaží se na ně hledat odpovědi,“ dodává Jiří Kub.
15.07.2026, Spiritual Direction
Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
10.07.2026, ACI Prensa
Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.