Chudoba může být překonána napodobováním Ježíše, říká slavný misionář

23.06.2011, Catholic News Agency


Otec Pedro Opeka odcestoval na začátku června do Říma, aby se podělil o své svědectví jakožto misionáře a zároveň zvýšil veřejné povědomí o možnosti vymýcení chudoby: „Chudí mě evangelizovali!“ prohlásil argentinský kněz a misionář, který působí na Madagaskaru.

Fr. Pedro v Římě pronesl tři přednášky s názvem „Překonání chudoby: svědectví Fr. Pedra“. Fr. Pedro vysvětlil agentuře CNA, že chce vyslat poselství evangelia světu, aby „všichni na této zemi, všichni na této planetě, byli bratři a sestry a navzájem si pomáhali“. **

„V tomto světě, kde je tolik bohatství, by neměly být tisíce lidí žijících o hladu. To je nespravedlnost, která volá do nebe. Afrika je kontinent velkého utrpení," řekl Fr. Pedro, který působí na Madagaskaru již 40 let.

„Mým poselstvím je solidarita, sdílení toho, co máme, jelikož bohatství se nám dostalo proto, abychom se o ně dělili, neboť to, co nepotřebuji, jinak přijde nazmar. Existuje indické přísloví, které říká: Proč si něco schovávat, když mám souseda, který to potřebuje?“

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Fr. Pedro tvrdí, že chudobu lze překonat tím, že budeme napodobovat Ježíše Krista.

„Dnes mohu říci, že chudobu lze překonat. Je možné vrátit chudým jejich důstojnost Božích dětí. Žiji mezi chudými lidmi, lidmi potýkajícími se s extrémní chudobou, a s důstojností, vírou a soucitem se z této chudoby pozvedáme,“ řekl.

Příběh otce Pedra

Pedro Pablo Opeka se narodil roku 1948 v Buenos Aires v Argentině. Jeho rodiče, Luis a Maria Opeka Marolt, slovinští přistěhovalci, přišli do země v lednu 1948 poté, co utekli ze Slovinska před komunismem.

Ve věku 18 let vstoupil do semináře Misijní kongregace sv. Vincence z Pauly v argentinském San Miguel. O dva roky později odjel do Evropy studovat filosofii ve Slovinsku a teologii ve Francii. Poté strávil dva roky jako misionář na Madagaskaru.

V roce 1975 byl v lujánské bazilice vysvěcen na kněze a roku 1976 se vrátil na Madagaskar, kde působí dodnes.

Při pohledu na zoufalou chudobu v hlavním městě Antananarivo, zejména na skládky, kde lidé žijí v lepenkových krabicích a děti bojují s prasaty o potravu, se rozhodl dělat něco pro chudé.

V roce 1990 založil humanitární sdružení Akamasoa, což znamená „dobří přátelé“, které pomáhá lidem v nouzi.

S pomocí zahraničních organizací i úsilí madagaskarského lidu založil malé vesnice, školy, potravinové banky, malé podniky, a dokonce i nemocnice.

Dnes je pět vesnic, které založil, domovem více než 17 tisíc lidí, z nichž 60 procent tvoří děti mladší 15 let. Přibližně 9500 dětí navštěvuje jeho školy a humanitární sdružení poskytuje zaměstnání pro více než 3500 lidí.

Zhruba 300 tisícům lidí se dostalo od sdružení pomoci či podpory.

Otec Pedro byl několikrát navržen na Nobelovu cenu míru a v Evropě obdržel mnohá ocenění včetně Ceny kardinála Van Thuana za rozvoj a solidaritu, kterou mu Vatikán udělil v roce 2008.


Další články



Co nás čakovická kauza učí – a co bychom z ní vyvozovat neměli

25.08.2026, RC Monitor 15/2026

Na konci června se pražská farnost Čakovice dozvěděla, že její dosavadní duchovní správce má být vystřídán. Samotná změna faráře není v životě církve ničím neobvyklým. Neobvyklá byla reakce části farníků. Ti se obrátili na pražské arcibiskupství s žádostí, aby zamýšlené jmenování přehodnotilo, protože novým duchovním správcem se měl stát P. Jan Balík. Obávali se, že jeho spojení s kauzou bývalého ředitele arcibiskupství Antonína Jurigy poškodí důvěryhodnost farnosti a naruší život místního společenství. Arcibiskupství jejich podněty vyslechlo a do Čakovic byl ustanoven jiný kněz.

Útoky proti křesťanům v Izraeli a na okupovaných územích se téměř zdvojnásobily

24.08.2026, Crux Now

Podle nové zprávy izraelské organizace monitorující dodržování práv, která pracuje s údaji za první polovinu roku 2026, se počet útoků proti křesťanům v Izraeli téměř zdvojnásobil. Izraelské centrum pro údaje o náboženské svobodě (Religious Freedom Data Centre – RFDC) a jeho kontaktní linka pro hlášení případů obtěžování křesťanů uvedly, že mezi dubnem a červnem letošního roku došlo v Izraeli nebo na územích okupovaných Izraelem k 83 útokům proti křesťanům, zatímco v prvním čtvrtletí jich bylo 44. Většina útoků se odehrála v Jeruzalémě a zahrnovala 46 případů plivání, čtyři fyzická napadení a osm slovních útoků.

Nejedná se s křesťany jako s druhořadými občany?

17.08.2026, Rome Reports

Křesťané zůstávají nejpronásledovanějším náboženským společenstvím na světě. Podle organizace Open Doors čelilo v roce 2025 pronásledování nebo diskriminaci kvůli své víře 388 milionů křesťanů, tedy přibližně každý sedmý křesťan na světě. Některé údaje však odhalují ještě znepokojivější skutečnost.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.