12.07.2011, Catholic News Agency
Izraelský velvyslanec ve Vatikánu Mordechai Lewy poté, co byl kritizován židovskými skupinami, 27. června řekl, že jeho pozitivní výroky o zesnulém papeži byly historiograficky „ukvapené“.
Nicméně spisovatel William Doino pochválil velvyslance za to, že „otevřel zdravou a plodnou diskusi“, a podporuje jeho příznivý postoj k papeži Piovi XII., který bývá často obviňován z tolerování holokaustu. **
Velvyslanec Lewy vyvolal diskusi 23. června při oslavě na počest italského kněze Fr. Gaetana Picciniho působícího za druhé světové války, když připomněl, jak kláštery otevřely své brány, aby zachránily Židy během nacistických perzekucí v římském ghettu v roce 1943.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
„Pravý opak je pravdou,“ řekl.
O několik dní později, poté, co židovští vůdcové prohlásili, že jeho prohlášení bylo historicky nepřesné a necitlivé vůči těm, kdo přežili holokaust, Lewy vysvětloval, že jeho výroky „jsou zakotveny v širších historických souvislostech“, které jsou „stále předmětem probíhajícího i budoucího bádání“.
Přednesení „mého osobního historiografického názoru na tuto problematiku,“ dodal, „bylo ukvapené“.
Zatímco Lewy čelí kritice za své výroky, získal si také podporu těch, kteří se stejně jako Doino, odborník v bádání o životě zesnulého papeže, podíleli na vytvoření rozsáhlé antologie s názvem „Piova válka: Odpovědi kritikům Pia XII.“ (Lexington Books).
„Poté, co jsem si přečetl jeho původní prohlášení, reakce na ně a jeho následné vysvětlení, jsem přesvědčen, že to vše bylo pro dobro věci, protože se ukazuje, že prominentní představitelé v Izraeli začínají projevovat větší otevřenost vůči Piu XII.,“ řekl Doino 27. června agentuře CNA.
Navzdory zprávám v médiích, které tvrdí, že Lewy odvolal své původní výroky, Doino řekl: „Velvyslanec nepopřel, že to, co pronesl, může být pravda.“ Řekl spíše jen to, že je ještě příliš brzy, „abychom učinili definitivní prohlášení“.
Doino také poznamenal, že výzkum ukazuje, jak falešný je názor, že Pius XII. nevěnoval pozornost utrpení Židů za druhé světové války.
„Věřím, že máme k dispozici rostoucí množství důkazů, jež jsou nezávislé na vatikánských archivech a které nemůže ignorovat nikdo, kdo se tímto tématem zabývá - svědectví z první ruky, deníky a další primární dokumenty, které prokazují, že se Pius XII. skutečně „vyslovoval“ způsobem jasně srozumitelným pro katolické záchranáře a že skutečně pomáhal zachránit pronásledované Židy“.
Doino připomněl, jak nacisté „zuřili“ kvůli veřejným projevům a jednání Pia XII. a nazvali jej „hlásnou troubou židovských válečných zločinců“.
Dodal, že Pius XII. na počátku svého pontifikátu schválil plán na svržení Hitlera a že si jej vážili mnozí vůdci protinacistického odboje.
„Jsou to doložené skutečnosti, které nelze vymazat, a zůstanou součástí širší diskuse, ať už se říká cokoli a ať už z vatikánských archivů vyplyne cokoli dalšího,“ řekl Doino.
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.