Kněží a řeholnice pomáhají 20 000 kachinských uprchlíků, obětem nevybíravých represí

10.07.2011, Fides

„Etnické čistky“ a „humanitární krize“ – právě to v současné době charakterizuje stát Kachin v severní Barmě, kde zuří konflikt mezi barmskou armádou a kachinskou nezávislou armádou, jak agentuře Fides sdělil místní kněz, který si z bezpečnostních důvodů přál zůstat v anonymitě. Kněží a řeholnice v diecézi Myitkyina (která se nachází na území státu Kachin) – podle slov onoho kněze – „dělají vše pro to, aby pomohli kachinským uprchlíkům, kteří jsou téměř všichni křesťané a stali se obětmi krutých represí ze strany barmské armády“. Jedná se asi o 20 tisíc vnitřně vysídlených osob** a jejich počet se neustále zvyšuje: nejméně 5 tisíc v Laize (město na hranicích s Čínou), více než 2 tisíce ve městě Shwegu, více než 10 tisíc ve vesnicích v Manwingu a Prang HKU Dung a další tisíce rozptýlené v lesích.

Střety začaly, když barmská vláda uzavřela s Čínou dohodu o výstavbě přehrady, která bude pohánět vodní elektrárny na území Kachinu. Kvůli tomuto projektu dojde k přesídlování a zaplavení vesnic a oblastí, kde žijí kachinští obyvatelé, kteří se vzbouřili a vyprovokovali násilné represe ze strany barmské armády.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Kněží, řeholnice i laici - vysvětluje zdroj agentury Fides - dělají vše pro záchranu životů věřících, drží vesničany v bezpečí a stěhují je mimo oblasti konfliktu: „Jde o ženy, děti a staré lidi, kteří jsou vydáni na milost vojáků. Ti, když narazí na kachinskou vesnici, se začnou mstít, užívají všechny druhy násilí, zneužívají a plení. Zabíjejí staré lidi a děti, znásilňují ženy, vypalují domy, zabavují majetek. Používají metody bezohledných etnických čistek. Je to skutečná tragédie.“

„Proto civilisté spěšně opouštějí vesnice,“ pokračuje, „aby unikli násilným represím. Odcházejí do míst, která považují za bezpečnější. Uprchlíci však mají v období dešťů vážné potíže. Jsme svědky skutečné humanitární krize.“

„Kněží a řeholnice jim pomáhají, a tím nasazují vlastní životy. Mohou totiž být kdykoli zatčeni armádou a obviněni ze spolupráce s povstalci. Zde se však jedná o pomoc nevinným a bezmocným. Snažíme se je zachránit před strašlivým osudem,“ poznamenává.

Zdroj agentury Fides uvádí, že po mezinárodním tlaku barmská vojenská junta vysílá smířlivé zprávy a tvrdí, že je ochotna uzavřít příměří. Ale na druhou stranu nasazuje značné síly a vojenské prostředky na severu země, aby zahájila „konečný útok“ a zničila kachinskou armádu složenou z partyzánů ukrytých v lese. Mezitím se všechny církevní komunity v diecézi Myitkyina modlí za mír.

Další články

Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.