13.07.2011, Catholic News Agency
„I když mu už bylo více než 90 let, Otto von Habsburg neúnavně prosazoval evropské křesťanské hodnoty a posvátnost každého lidského života,“ řekl kardinál v prohlášení institutu Dignitatis Humanae sídlícím v Římě.**
„Otec Otty von Habsburg, (císař) blahoslavený Karel Rakouský, mu od útlého věku vštěpoval, že úřad vládce je svatou službou a nezištnou obětí pro blaho lidí, kteří jsou mu svěřeni. Tato filozofie jej ovlivňovala po celý život. Bude nám velmi chybět.“
Kardinál Martino, emeritní předseda Papežské rady pro spravedlnost a mír, poznamenal, že „nekompromisní postoj“ tohoto dynastického vůdce k lidské důstojnosti se projevil v jeho souhlasu, že se navzdory své slabosti stane patronem institutu Dignitas Humanae .
Jedná se o organizaci, která prosazuje všeobecnou deklaraci, jež zakládá tuto důstojnost ve stvoření člověka k Božímu obrazu a podobě.
V roce 2007 Habsburg navrhoval, že by lobbisté měli zkoumat účinné taktiky „protirodinné lobby“ a využít je k podpoře a ochraně těch nejzranitelnějších, připomněl kardinál.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
„Naše myšlenky a modlitby se v této době zaměřují na pokoj Ottovy duše, útěchu jeho rodiny a rakouského lidu. Věříme v Boží milosrdenství, že tento zbožný, pokorný člověk hledí na tvář Ježíše Krista, od nyní až navěky,“ řekl kardinál.
Otto von Habsburg zemřel obklopen svými sedmi dětmi ve své vile v Poeckingu v jižním Německu, kde žil od padesátých let dvacátého století, uvádí Associated Press.
Ačkoli byl svědkem likvidace monarchie, využíval svůj vliv při neúspěšném boji proti anexi Rakouska nacisty před druhou světovou válkou. Stavěl se také proti sovětskému komunismu a celá desetiletí po válce usiloval o zrušení železné opony.
Kardinál Martino řekl, že Otto von Habsburg byl „obzvláště znepokojen“ vzestupem totalitních ideologií a bojoval proti národnímu socialismu i mezinárodnímu socialismu „a riskoval při tom vlastní život“.
Byl členem Evropského parlamentu za konzervativní bavorskou Křesťanskosociální unii. V letech 1979 – 1999 také působil jako prezident Panevropské ligy a této pozice využil, aby v roce 1989 vyjednal krátké otevření hranic mezi Rakouskem a Maďarskem, což několik měsíců před epochálním pádem berlínské zdi umožnilo 600 východních Němců uprchnout před komunismem.
Je mu také přičítána pomoc asi 15000 Rakušanů včetně mnoha Židů, kteří během druhé světové války utíkali před nacisty.
„Můj otec byl impozantní osobnost,“ řekl Rakouské tiskové agentuře Ottův nejstarší syn Karl Habsburg-Lothringen. „S ním jsme ztratili velkého Evropana, který nadmíru ovlivnil vše, co dnes děláme.“
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso pochválil Habsburga jako „velkého Evropana ..., který během svého bohatého života dal důležitý podnět k evropskému projektu."
„Budu si pamatovat především jeho pevné stanovisko vůči všem formám totality a základním evropským hodnotám,“ uvedl Barroso ve svém prohlášení.
Habsburgova manželka Regina zemřela v loňském roce. Jejich nejstarší syn Karl stojí oficiálně v čele domu Habsburského od roku 2007.
Jeho otec, který se snažil ukončit první světovou válku, byl blahořečen v roce 2004.
Otto von Habsburg se vzdal všech nároků na rakouský trůn v roce 1961, pět let předtím, než rakouská vláda zrušila zákony, které zakazovaly všem členům bývalé císařské rodiny vstoupit do země.
Jeho ostatky budou po tři dny vystaveny v kostele sv. Ulricha v Poeckingu, aby mu lidé mohli vzdát hold. Pohřeb se bude konat 16. července ve Vídni. Rekviem jsou plánována v Poeckingu, Mnichově, Mariazell, Vídni a Budapešti.
Bude pohřben v císařské hrobce ve Vídni pod kostelem kapucínů. Poradce Ottova syna Georga řekl agentuře Associated Press, že jeho srdce bude pohřbeno v benediktinském opatství Pannonhalma ve středním Maďarsku.
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.