12.08.2011, Catholic News Agency
V politice potřebujeme lidi, kteří mají svědomí, řekl agentuře CNA Rocco Buttiglione, místopředseda dolní komory italského parlamentu.**
„A domnívám se, že velkou zásobárnou hodnot jsou křesťané. Musíme jim říct, že je nutné, aby se zabývali politikou, aby vstoupili do politiky, aby vlastníma rukama utvářeli budoucnost země.“
Buttiglione se v roce 2004 objevil na předních stránkách novin po celém světě, když bylo zrušeno jeho jmenování do funkce komisaře EU kvůli jeho katolickým postojům k otázkám, jako je homosexualita.**
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Nezdá se však, že by tato epizoda zkalila jeho pohled na politický život.
„Dobré věci mají vysokou cenu, ale samozřejmě za to stojí. Pokud chcete být katolíkem v politice, musíte někdy něco oželet a vážit si svého svědomí víc než své pozice i než svého křesla v politice. Ale věřili byste člověku, pro něhož je politická kariéra důležitější než jeho svědomí?“
Několik mladých katolických politiků v Itálii již zareagovalo na výzvu pronesenou Buttiglionem a dalšími.
„Politiku musí dělat hrdinové,“ říká Simone Budini, čtyřiadvacetiletý spoluzakladatel nové italské politické strany Giovani Liberi e Forti (Mladí, svobodní a silní). Nová strana je založena na katolickém sociálním učení.
„Hrdinové jsou lidé, kteří jsou v politice proto, že milují své město a jsou připraveni svému městu obětovat svůj život. Ale v dnešní době vidíme spíše opačný příklad. Jsou zde lidé ochotní prodat své město, jen aby si mohli ve svém životě užívat.“
Kromě toho, že je Rocco Buttiglione předním politikem, je rovněž proslulým akademikem. Působí jako profesor politologie na univerzitě sv. Pia V. v Římě a je členem Papežské akademie sociálních věd. A právě z této pozice popisuje nepříjemné historické paralely k současné politické situaci.
„Myslím, že příliš často zapomínáme, že demokracie je velmi křehké stvoření,“ řekl a poukázal na kvetoucí demokracii ve starověkém Řecku, která se zhroutila po 171 letech.
„A z jakého důvodu řecká demokracie zanikla? Kvůli morálnímu relativismu, korupci,“ podotkl a dodal, že morální relativisté jsou v podstatě intelektuální potomci starořeckých sofistů.
„Západní demokracie se ocitla ve smrtelném nebezpečí, protože politická činnost není založena na pevných hodnotách.“
Navzdory hrozivým předpovědím neztrácí třiašedesátiletý akademik a politik naději do budoucna. Klíč k úspěchu, říká, nalezneme ve slově, které je tvořeno šesti písmeny. Tím slovem je pravda.
„Musíme vrátit pravdu do politiky. Musíme být schopni říkat pravdu lidem. Politici velmi často neříkají pravdu. Příliš často říkají lidem to, co chtějí slyšet. A to, co lidé chtějí slyšet, mnohdy není pravda.“
15.07.2026, Spiritual Direction
Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
10.07.2026, ACI Prensa
Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.