12.08.2011, Catholic News Agency
V politice potřebujeme lidi, kteří mají svědomí, řekl agentuře CNA Rocco Buttiglione, místopředseda dolní komory italského parlamentu.**
„A domnívám se, že velkou zásobárnou hodnot jsou křesťané. Musíme jim říct, že je nutné, aby se zabývali politikou, aby vstoupili do politiky, aby vlastníma rukama utvářeli budoucnost země.“
Buttiglione se v roce 2004 objevil na předních stránkách novin po celém světě, když bylo zrušeno jeho jmenování do funkce komisaře EU kvůli jeho katolickým postojům k otázkám, jako je homosexualita.**
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Nezdá se však, že by tato epizoda zkalila jeho pohled na politický život.
„Dobré věci mají vysokou cenu, ale samozřejmě za to stojí. Pokud chcete být katolíkem v politice, musíte někdy něco oželet a vážit si svého svědomí víc než své pozice i než svého křesla v politice. Ale věřili byste člověku, pro něhož je politická kariéra důležitější než jeho svědomí?“
Několik mladých katolických politiků v Itálii již zareagovalo na výzvu pronesenou Buttiglionem a dalšími.
„Politiku musí dělat hrdinové,“ říká Simone Budini, čtyřiadvacetiletý spoluzakladatel nové italské politické strany Giovani Liberi e Forti (Mladí, svobodní a silní). Nová strana je založena na katolickém sociálním učení.
„Hrdinové jsou lidé, kteří jsou v politice proto, že milují své město a jsou připraveni svému městu obětovat svůj život. Ale v dnešní době vidíme spíše opačný příklad. Jsou zde lidé ochotní prodat své město, jen aby si mohli ve svém životě užívat.“
Kromě toho, že je Rocco Buttiglione předním politikem, je rovněž proslulým akademikem. Působí jako profesor politologie na univerzitě sv. Pia V. v Římě a je členem Papežské akademie sociálních věd. A právě z této pozice popisuje nepříjemné historické paralely k současné politické situaci.
„Myslím, že příliš často zapomínáme, že demokracie je velmi křehké stvoření,“ řekl a poukázal na kvetoucí demokracii ve starověkém Řecku, která se zhroutila po 171 letech.
„A z jakého důvodu řecká demokracie zanikla? Kvůli morálnímu relativismu, korupci,“ podotkl a dodal, že morální relativisté jsou v podstatě intelektuální potomci starořeckých sofistů.
„Západní demokracie se ocitla ve smrtelném nebezpečí, protože politická činnost není založena na pevných hodnotách.“
Navzdory hrozivým předpovědím neztrácí třiašedesátiletý akademik a politik naději do budoucna. Klíč k úspěchu, říká, nalezneme ve slově, které je tvořeno šesti písmeny. Tím slovem je pravda.
„Musíme vrátit pravdu do politiky. Musíme být schopni říkat pravdu lidem. Politici velmi často neříkají pravdu. Příliš často říkají lidem to, co chtějí slyšet. A to, co lidé chtějí slyšet, mnohdy není pravda.“
10.11.2026, RC Monitor 20/2026
Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.
23.09.2026, RC Monitor 17/2026
Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.
19.10.2026, RC Monitor 19/2026
Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“
09.11.2026, RC Monitor 20/2026
I letos jsme putovali do Staré Boleslavi, abychom se obnovili Václavovým svědectvím Kristu. Mučednická smrt přece není v křesťanském pohledu nic jiného než svědectví života. Mučedník Václav na konci svého života řekl, že si života nesmírně váží, a proto je ochoten dát ho jako vysokou cenu pro Krista. Svatý Václav je jeden z prvních mučedníků naší země a našeho národa a je právem označován jako dědic české země.
02.11.2026, RC Monitor 20/2026
Rok uplynul od chvíle, kdy nás 4. listopadu 2025 opustil pan kardinál Dominik Duka. Pro mnohé z nás byl pastýřem, který dvanáct let stál v čele pražské arcidiecéze a vedl českou církev v době, kdy se učila žít ve svobodě i v nových společenských podmínkách. Pro ty, kdo ho znali blíž, byl především bratrem – dominikánem, knězem a člověkem, jehož život byl od mládí protkán věrností Pravdě, Kristu. Když se za ním ohlížíme, nevidíme jen úřady, které zastával. Šel po cestě věrnosti, která neskončila ani ve vězení.
06.11.2026, Community in Mission
Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.