06.09.2011, Aleš Pištora, www.apha.cz
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Svatá Dobrotivá, část obce Zaječov, je místem prvního augustiniánského kláštera v Čechách založeného roku 1262. Místo zjevení Panny Marie se stalo vyhledávaným poutním místem a v jeho blízkosti vyrostla obec Zaječov. V říjnu roku 1948 obsadilo objekty bývalého nacistického vězeňského tábora vojsko. Umístěna sem byla jednotka, do níž byli zařazeni branci, které komunistický režim shledal „politicky nespolehlivými“. Pomocí těžké nekvalifikované práce a ideologického nátlaku se je režim pokusit „převychovat“ v „uvědomělé budovatele socialismu“. Tábor byl obehnán plotem z ostnatého drátu, který měl zabránit i styku s místním obyvatelstvem.
Ze silničního praporu ve Svaté Dobrotivé se stal 52. pomocný technický prapor. Velmi špatné ubytovací podmínky, minimální hygiena, nekvalitní strava, otrocká dřina na silnicích a dalších stavbách ve výcvikovém prostoru, ideologický nátlak stálých „politických školení“, šikanovaní a ponižování ze strany velitelů a naprostá bezprávnost vojáků, jimž za sebemenší prohřešek hrozily vysoké tresty vězení – to vše vedlo k tomu, že tábor dostal název „Santa Cruz“ neboli „Svatý kříž“. Když měl odejít do civilu nástupní ročník 1950, všem byla vojenská služba prodloužena „na neurčito“, a většina tak strávila na vojně mnohem více než zákony stanovených 24 měsíců. Ani po odchodu do civilu se však bývalí „pétépáci“ nezbavili cejchu „politicky nespolehlivých“ – nemohli sehnat kvalifikované zaměstnání, jejich děti nemohly studovat a byli perzekvováni i dalšími způsoby až do roku 1989. Od roku 1951, kdy již sloužilo ve Svaté Dobrotivé 1 200 „politicky nespolehlivých“, existovalo v Československu dalších 18 pomocných technických praporů s celkem 22 000 podobně postiženými vojáky.
Poprvé se většina z nich vrátila na místo, kde prožila tolik útrap, až v roce 1993, kdy se v Zaječově uskutečnilo první setkání. V roce 2000 byl na místě bývalého tábora odhalen pomník připomínající nejen utrpení, ale také nezlomnou vůli a statečnost několika tisíc mladých mužů, které zde komunistický režim internoval jako zločince. V Zaječově se od roku 1993 konají – stejně jako na místech posádek dalších pomocných technických praporů v Čechách i na Moravě – každoroční setkání, na nichž bývalí „pétépáci“ nejen vzpomínají na těžké časy, ale především žijí přítomností. (www.bojovniciprotitotalite.cz, Aleš Pištora)
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.