17.09.2011, RC
Na podnětnou akci laického katolického sdružení Opus bonum vás srdečně zveme! Část rozhovoru, který celý najdete v publcistickém čtrnáctideníku RC Monitor uvádíme i zde**:
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Prakticky se jednou za čas věnujeme různým osobnostem, svatým nebo třeba katolickým literátům I. republiky. Kulturně tvořiví byli i oba naši zakladatelé: opat Anastáz Opasek psal básně a teologicky a literárně vzdělaný laik Vladimír Neuwirth byl autorem podmanivých duchovních deníků (Apokalyptický deník, Vcházení do Evropy).
Křesťanská kultura ovšem znamená i obhajobu základních hodnot lidské existence v předpolitické sféře. Důstojnost člověka v různých prostředích; důsledné rozlišování soukromé a veřejné sféry; svoboda a kultivace veřejné diskuse; důraz na občanská práva i povinnosti. Někdy se katoličtí laici na můj vkus příliš hašteří se sekularisty, neomarxisty, neoliberály a dalšími. V katolické tradici je ale přítomna i zdravá distance od přílišné politizace některých témat.
Rozumím odklonu od zbytečné politizace a hašteření, ale jak si to představit prakticky? Lidé, kteří cítí apoštolské poslání, misijní závazek k druhým, přece potřebují diskutovat, přesvědčivě hovořit.
Není myslím velkým uměním „hádat se do krve“. Uměním (a někdy to je nezasloužený dar Ducha svatého) je druhého nasměrovat zcela nečekaným směrem. Tam, kde si můžete být jistá svou pravověrností, ale i tím, že Váš společník náhle díky Vám vchází na místo, kde nikdy nebyl. V politickém kontextu se tomu říká „udávat témata“, „tvořit veřejný diskurz“: nebýt ve vleku témat, jež nastolují druzí. Jako katolíci jsme pak k partnerům v rozhovorech povinováni zdvořilostí, přirozenou slušností. Když hájím Kristovu věc, nesmím zapomínat na pravidla, jako je ohled na staršího, galantnost k ženě, délka vlastního projevu, zákaz klení.
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.