Kanada: Soudkyně nechala na svobodě ženu, která udusila novorozeného syna

17.09.2011, LifeSiteNews.com


Soudkyně z Alberty nechala na svobodě ženu, která udusila novorozeného syna. „Žijeme v zemi, kde neexistuje žádná ochrana života dětí od početí až do porodu, a teď soudkyně prodloužila ochranu pachatele, nikoli oběti, i na dobu po narození dítěte, ačkoli by měl být právně chráněn novorozenec,“ řekl Jim Hughes, celostátní předseda Campaign Life Coalition.

Katrina Effertová z Wetaskiwinu v Albertě porodila tajně 13. dubna 2005 v koupelně domu svých rodičů, později své novorozené dítě udusila a jeho tělo hodila přes plot. V té době jí bylo devatenáct let.**

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Dvěma porotami byla shledána vinnou z vraždy druhého stupně, ale obě rozhodnutí byla odvolacím soudem zamítnuta. V květnu odvolací soud v Albertě zrušil rozsudek z roku 2009, jímž byla odsouzena za vraždu, a nahradil jej mírnějším obviněním ze zabití novorozence.

Nyní Joanne Veitová, soudkyně nejvyššího soudu, odsoudila Effertovou k tříletému podmíněnému trestu. Ta poté mohla od soudu svobodně odejít.

Podle soudkyně Veitové skutečnost, že Kanada nemá potratový zákon, naznačuje, že „ač mnozí Kanaďané nepochybně považují potrat za ne zcela ideální řešení nechráněného sexu a nechtěného těhotenství, obvykle chápou, uznávají a litují toho, jak náročné požadavky klade těhotenství a porod na matky, a zejména na matky bez podpory.“

„Kanaďané jsou samozřejmě zarmouceni smrtí dítěte, obzvláště když novorozenec zemřel rukou matky, ale Kanaďané truchlí i pro tuto matku,“ dodala.

Podle kanadského trestního zákona může být na ženu, která se „zcela nezotavila“ z následků porodu, uvaleno mírnější obvinění ze zabití novorozence. K tomu, aby mohlo být vzneseno obvinění ze zabití novorozence, za které hrozí maximálně pětiletý trest vězení, musí být prokázáno, že mysl ženy byla narušena. Podle předložených důkazů však Effertová netrpěla duševní poruchou. Vyšetřovatelé zdůraznili skutečnost, že se připravila na porod tím, že si opatřila nůžky k přestřižení pupeční šňůry a ručníky, a poté se schovala v koupelně v přízemí domu svých rodičů. Pokoušela se vyvolat potrat dítěte během těhotenství tím, že kouřila a pila alkohol. Lhala při prvním policejním výslechu, kdy tvrdila, že je panna.

Soudkyně Veitová však dala za pravdu obhájci Peteru Royalovi, že se jedná o „klasický případ zabití novorozence poté, co matka utajovala těhotenství, jelikož byla sama a bez podpory“. Aktivisté pro-life již dlouhá léta varují, že dalekosáhlá akceptace potratů otevře dveře k většímu společenskému přijetí zabíjení novorozenců, počínaje eutanazií zdravotně postižených dětí. Peter Singer, zastánce zabíjení novorozenců a profesor etiky na univerzitě v Princetonu, například prohlásil, že „není žádný výrazný rozdíl mezi plodem a novorozencem“.

Ačkoli byl kdysi považován za příslušníka radikálního křídla, Singerovy názory jsou stále populárnější. Například nejprestižnější časopis věnovaný bioetice, Hastings Center Report, v roce 2008 otiskl nadšenou obranu nizozemské praxe eutanazie novorozenců. „Kde to skončí? U jednoměsíčního dítěte, jehož rodič rozhodl, že není hodno života, u šestiměsíčního dítěte, dvouletého dítěte, dítěte se zvláštními potřebami a nebo třeba u teenagera?“ otázal se Hughes.

„Je na čase, aby parlament, jehož úkolem je chránit a vydávat zákony v souladu s ústavou, konal svou povinnost ohledně prvního ústavního práva – „práva na život“, a vydal legislativu, která uzná, že život začíná početím a od toho okamžiku až do přirozené smrti musí být chráněn,“ řekla Mary Ellen Douglasová, národní organizátorka CLC. „Stres matky nelze stavět na roveň se ztrátou života dítěte.“


Další články



Kardinál Dominik Duka: věrnost pravdě

02.11.2026, RC Monitor 20/2026

Rok uplynul od chvíle, kdy nás 4. listopadu 2025 opustil pan kardinál Dominik Duka. Pro mnohé z nás byl pastýřem, který dvanáct let stál v čele pražské arcidiecéze a vedl českou církev v době, kdy se učila žít ve svobodě i v nových společenských podmínkách. Pro ty, kdo ho znali blíž, byl především bratrem – dominikánem, knězem a člověkem, jehož život byl od mládí protkán věrností Pravdě, Kristu. Když se za ním ohlížíme, nevidíme jen úřady, které zastával. Šel po cestě věrnosti, která neskončila ani ve vězení.

Pokušení obojakosti a hříchy proti lásce

07.10.2026, RC Monitor 18/2026

První přikázání Desatera zakazuje uctívat jiné bohy než Hospodina. Na straně jedné žádá naši celistvou odpověď na Boží bezpodmínečnou lásku k nám. Na straně druhé žádá věrnost cestě, ke které jsme se jakožto pokřtění ve svobodě zavázali. Bůh nás bere doslova za slovo a očekává svědectví víry, tj. důslednost a konkrétnost v našem jednání.

Rezignovali jsme na lidovou zbožnost?

19.10.2026, RC Monitor 19/2026

Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“

Dvě svaté, jedna cesta k Bohu

13.11.2026, RC Monitor 21/2026

Svatost nezná státních hranic, nezávisí na původu ani na společenském postavení. Je odpovědí člověka na Boží lásku. Skvělým příkladem toho jsou dvě výjimečné ženy středověké Evropy – svatá Anežka Česká a svatá Hedvika Slezská. Je známo, že Hedvika byla Anežčinou tetou, a že právě ona sehrála důležitou roli v jejím dětství. Obě ženy navíc patřily k mimořádnému okruhu středoevropských panovnických žen 13. století, které spojily vysoký šlechtický původ s hlubokou zbožností a službou chudým. Ačkoli se nakonec jejich životní cesty lišily, spojovala je jedna touha: sloužit Kristu přítomnému v druhém člověku.

Když se tolerance stává netolerancí

28.10.2026, RC Monitor 20/2026

Milí čtenáři, cítíte se svobodně? To je dobře, pokud ano. Jistěže nás svazuje mnoho příkazů a zákazů, kterým se učíme od malička. Většinou je to ku společenskému prospěchu. Svoboda byla vždy považována za velkou hodnotu, za níž mnoho milionů lidí zaplatilo svým životem. V tom smyslu jsem též liberální.

Druhé přikázání v každodenním životě víry: Od morální váhy slova k pasti jednosměrného monologu

10.11.2026, RC Monitor 20/2026

Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.