Papež v Německu – pátek

Druhý den svého pobytu strávil papež v Erfurtu. Zde navštívil katedrálu, v níž je uctívána mariánská socha „Sedes Sapientiae“.

Svatý otec se poté odebral do nedalekého objektu bývalého augustiniánského kláštera, založeného v roce 1277. V jeho budově prožil dvacet let života augustiniánský mnich Martin Luther – od roku 1501 až do své exkomunikace v roce 1521.**

Před shromážděnými biskupy z papežského doprovodu a patnácti zástupci Rady Německé evangelické církve hovořili nejprve oba hostitelé. Pastor Nikolaus Schneider ve svém proslovu zdůraznil, že věřící obou církví se v Erfurtu nacházejí v diaspoře a při společném svědectví víry zakoušejí mnohem více společného než rozdílností. Přednesl přání věřících žijících v evangelicko-katolických manželstvích, aby se mohli svobodně účastnit eucharistického společenství v obou komunitách. Hovořil o Lutherově teologii, zakládající se na pojetí svobody jako závazku, jako přitakání Ježíši Kristu v Augustinově duchu. Luther je svým hledáním jistoty v Bohu stále aktuální v nejistém světě a stává se pojítkem mezi oběma církvemi, domnívá se pastor Schneider. V tomto smyslu lze hovořit o společné dvoutisícileté tradici církve, neboť reforma není ničím jiným než návratem církve ke Kristu. Předseda Německé evangelické církve v závěru své řeči Svatého otce vyzval, aby pětisté výročí reformy v roce 2017 (31. 10. 2017) považoval za svátek vyznání víry v Krista a vyslovil své přání k zacelení dějinných ran a k nastoupení cesty ke smíření.

Benedikt XVI. ve své odpovědi vyjádřil své dojetí nad tím, že se jako římský biskup může nacházet v místě, kde studoval a žil Martin Luther. Zdůraznil, že Lutherovi nedopřávala pokoje otázka po Bohu. Teologie pro něho nebyla akademickou záležitostí, ale vnitřním bojem se sebou samým. Dále mluvil o stavu víry dnes. Řekl mj.:

Víra je rovněž ohrožena kontextem sekularizovaného světa. Ústředním úkolem ekumenismu je tak plné prožívání víry v našem dnešku, a nikoli její rozředění. K větší hloubce a životnosti víry by si měli křesťané navzájem pomáhat, zdůraznil Benedikt XVI.

„Taktiky nás nezachrání, nezachrání křesťanství. Tím, co nás zachrání, je znovu promýšlená a nově prožívaná víra, skrze niž Kristus a s Ním živý Bůh vstoupí do tohoto našeho světa. Tak jako nás mučedníci nacistické epochy přivedli jedny k druhým a vyvolali první velkou ekumenickou vstřícnost, tak také dnes víra, počínající v hloubi nás samých, uprostřed sekularizovaného světa, je nejsilnější ekumenickou silou, která nás znovu spojuje a vede nás k jednotě v jediném Pánu.“

V podvečer se Benedikt XVI. vydal vrtulníkem k mariánskému poutnímu místu Etzelsbach ze 16. století. Tady na prostranství před nevelkou kaplí Svatý otec předsedal bohoslužbě mariánských nešpor, které se podle údajů německé policie účastnilo 90 tisíc lidí.