26.09.2011, TS ČBK, Domovrepy.cz, Pro arte Beuronensis
V beuronském stylu je v ČR vyzdobeno pouhých 39 památek (kromě této stavby např. v Praze Emauzy, klášter sv. Gabriela a Sacre Coure, v Teplicích kaple kláštera sester boromejek, v Českých Budějovicích Růžencový kostel, v Opavě Marianum, v Hradci Králové hudební síň atd.) V zahraničí lze práce této školy najít např. ve Vídni, Monte Cassinu a Římě, v Jeruzalémě, v USA a Brazílii.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Beuronská škola se chtěla vedle secese vyhranit vůči naturalismu, popisnému realismu i romantismu doby. Nehledá nic menšího než samotnou Krásu, a protože jde o sakrální umění, je tato Krása hledána v řádu Božím.
P. Peter Desiderius Lenz tento řád nacházel ve starém umění - především v antice, byzantském a egyptském umění. Jejich společným prvkem mj. bylo malování na základě číselných poměrů a geometrických konstrukcí, které se pozoruhodně objevovaly i v přírodě. Lenz, okouzlen těmito principy, na nich postavil celý Kánon, celou teorii ke kresbě a malbě. Vedle toho kladl důraz ještě na dvě věci:
1. Díla musí být přísně anonymní - jen tak lze docílit jejich čistoty. Jakékoli přivlastnění obrazu, touha do něj vtisknout „něco svého“, dílo pošpiňuje.
2. Díla musí být dokonalá a nerozeznatelná - malovat se proto musí podle „mistry“ připravených šablon a kartonů.
Zřejmě proto působí beuronské umění jako pravoslavné. Je dáno především výběrem barev (zlatá, tmavě modrá a další syté a temné barvy). Spolehlivým poznávacím znakem je dokonalá figurální malba postav s ušlechtilým výrazem, plochost (především v raném období), silné kontury, práce s ornamentem a typické písmo. Osobitý styl „beuronské školy“ ovlivnil tvorbu mnoha vynikajících umělců, jakými byli např. architekti Josip Plečnik a Jan Kotěra či malíři Alfons Mucha a Paul Sérusier a další.
Kostel Svaté Rodiny byl postaven jako součást areálu kláštera sester boromejek a byl vysvěcen v roce 1861. Dnes slouží jako duchovní centrum Domova sv. Karla Boromejského a jako hlavní kostel živé farnosti řepského sídliště.
10.07.2026, ACI Prensa
Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.
08.07.2026, ACI Prensa
V době, kdy se ve francouzském Národním shromáždění opět otevřela debata o legalizaci eutanazie, francouzští biskupové opět vyzvali katolíky, aby se spojili v modlitbě a zapojili se do novény za život. Cílem návrhu zákona o eutanazii, jenž nese pojmenování „Právo na pomoc při umírání“, je legalizovat podávání smrtících látek pacientům, kteří si přejí ukončit vlastní život. Po prvním schválení v květnu 2025 o návrhu znovu hlasovala francouzská dolní komora Národního shromáždění. To jej 25. února ve druhém čtení schválilo.
01.07.2026, RC Monitor 12/2026
Jelikož už oficiálně skončila postní doba, můžeme si společně nalít čistého vína a přiznat si, že když se mezi katolíky řekne slovo magisterium, leckomu se nevybaví vůbec nic. Jiným to zní jako pojem z učebnice teologie, který se týká hlavně výše postavených osob v církvi. Ve skutečnosti se však magisterium týká každého katolíka. Dotýká se totiž otázky, jak můžeme i po dvou tisících letech poznat, co skutečně učil Kristus.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.