26.09.2011, TS ČBK, Domovrepy.cz, Pro arte Beuronensis
V beuronském stylu je v ČR vyzdobeno pouhých 39 památek (kromě této stavby např. v Praze Emauzy, klášter sv. Gabriela a Sacre Coure, v Teplicích kaple kláštera sester boromejek, v Českých Budějovicích Růžencový kostel, v Opavě Marianum, v Hradci Králové hudební síň atd.) V zahraničí lze práce této školy najít např. ve Vídni, Monte Cassinu a Římě, v Jeruzalémě, v USA a Brazílii.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Beuronská škola se chtěla vedle secese vyhranit vůči naturalismu, popisnému realismu i romantismu doby. Nehledá nic menšího než samotnou Krásu, a protože jde o sakrální umění, je tato Krása hledána v řádu Božím.
P. Peter Desiderius Lenz tento řád nacházel ve starém umění - především v antice, byzantském a egyptském umění. Jejich společným prvkem mj. bylo malování na základě číselných poměrů a geometrických konstrukcí, které se pozoruhodně objevovaly i v přírodě. Lenz, okouzlen těmito principy, na nich postavil celý Kánon, celou teorii ke kresbě a malbě. Vedle toho kladl důraz ještě na dvě věci:
1. Díla musí být přísně anonymní - jen tak lze docílit jejich čistoty. Jakékoli přivlastnění obrazu, touha do něj vtisknout „něco svého“, dílo pošpiňuje.
2. Díla musí být dokonalá a nerozeznatelná - malovat se proto musí podle „mistry“ připravených šablon a kartonů.
Zřejmě proto působí beuronské umění jako pravoslavné. Je dáno především výběrem barev (zlatá, tmavě modrá a další syté a temné barvy). Spolehlivým poznávacím znakem je dokonalá figurální malba postav s ušlechtilým výrazem, plochost (především v raném období), silné kontury, práce s ornamentem a typické písmo. Osobitý styl „beuronské školy“ ovlivnil tvorbu mnoha vynikajících umělců, jakými byli např. architekti Josip Plečnik a Jan Kotěra či malíři Alfons Mucha a Paul Sérusier a další.
Kostel Svaté Rodiny byl postaven jako součást areálu kláštera sester boromejek a byl vysvěcen v roce 1861. Dnes slouží jako duchovní centrum Domova sv. Karla Boromejského a jako hlavní kostel živé farnosti řepského sídliště.
03.06.2026, RC Monitor 10/2026
Známá katechetická anekdotická otázka zní: „Proč při nedělní mši sv. následuje po kázání krédo?“ Odpověď říká: „Abychom vyznali víru, kterou jsme během homilie ztratili.“ Církev nicméně zařadila do slavnostní mešní liturgie toto společné vyznání víry z hlubších důvodů.
29.05.2026, RC Monitor 10/2026
Mnohé, věřící i nevěřící, šokovala zpráva o krádeži lebky sv. Zdislavy. Krádež, ke které došlo týden před výročím jejího svatořečení a v měsíci, kdy slavíme její svátek, je pro mne nepochopitelná. Již v úterý 12. května se mluvilo a psalo o motivaci a teorie se jistě budou množit do té doby, než bude jasno. Něco takového se nestává každý den a my jen můžeme spekulovat, o co vlastně zlodějovi šlo.
01.06.2026, RC Monitor 10/2026
Náš Pán dává příklad otcům diecézí, farností a rodin. Letošní Velikonoce byly prvními s naším novým papežem Lvem XIV. Velmi mě proto zajímalo, jak je papež pojme. Zvláště mne zajímala liturgie Zeleného čtvrtku. Zaujalo mne, že papež Lev umyl nohy dvanácti kněžím své diecéze. Jedenáct z nich byli novokněží, které loni vysvětil, dvanáctým byl spirituál budoucích kněží v Pontifikálním římském semináři.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.