26.09.2011, TS ČBK, Domovrepy.cz, Pro arte Beuronensis
V beuronském stylu je v ČR vyzdobeno pouhých 39 památek (kromě této stavby např. v Praze Emauzy, klášter sv. Gabriela a Sacre Coure, v Teplicích kaple kláštera sester boromejek, v Českých Budějovicích Růžencový kostel, v Opavě Marianum, v Hradci Králové hudební síň atd.) V zahraničí lze práce této školy najít např. ve Vídni, Monte Cassinu a Římě, v Jeruzalémě, v USA a Brazílii.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Beuronská škola se chtěla vedle secese vyhranit vůči naturalismu, popisnému realismu i romantismu doby. Nehledá nic menšího než samotnou Krásu, a protože jde o sakrální umění, je tato Krása hledána v řádu Božím.
P. Peter Desiderius Lenz tento řád nacházel ve starém umění - především v antice, byzantském a egyptském umění. Jejich společným prvkem mj. bylo malování na základě číselných poměrů a geometrických konstrukcí, které se pozoruhodně objevovaly i v přírodě. Lenz, okouzlen těmito principy, na nich postavil celý Kánon, celou teorii ke kresbě a malbě. Vedle toho kladl důraz ještě na dvě věci:
1. Díla musí být přísně anonymní - jen tak lze docílit jejich čistoty. Jakékoli přivlastnění obrazu, touha do něj vtisknout „něco svého“, dílo pošpiňuje.
2. Díla musí být dokonalá a nerozeznatelná - malovat se proto musí podle „mistry“ připravených šablon a kartonů.
Zřejmě proto působí beuronské umění jako pravoslavné. Je dáno především výběrem barev (zlatá, tmavě modrá a další syté a temné barvy). Spolehlivým poznávacím znakem je dokonalá figurální malba postav s ušlechtilým výrazem, plochost (především v raném období), silné kontury, práce s ornamentem a typické písmo. Osobitý styl „beuronské školy“ ovlivnil tvorbu mnoha vynikajících umělců, jakými byli např. architekti Josip Plečnik a Jan Kotěra či malíři Alfons Mucha a Paul Sérusier a další.
Kostel Svaté Rodiny byl postaven jako součást areálu kláštera sester boromejek a byl vysvěcen v roce 1861. Dnes slouží jako duchovní centrum Domova sv. Karla Boromejského a jako hlavní kostel živé farnosti řepského sídliště.
13.10.2026, Vatican News
Papež Lev XIV. se po nedělní modlitbě Anděl Páně 11. října 2026 obrátil na poutníky na Svatopetrském náměstí se dvěma naléhavými tématy. Tím prvním byla válka na Ukrajině a její dopad na nejchudší obyvatele světa. Římský biskup připomněl, že konflikt nezasahuje jen ty, kdo žijí v jeho bezprostřední blízkosti, ale také lidi závislé na dodávkách obilí, pro něž se každodenní chléb stal předmětem vyjednávání. Vyzval proto všechny zúčastněné strany, aby zajistily bezpečnou plavbu Černým mořem pro obilní transporty. „Každodenní chléb milionů lidí se nesmí stát válečným rukojmím,“ zdůraznil papež. Na náměstí přitom přivítal poutníky z mukačevské řeckokatolické eparchie, tedy z regionu, který dopady války pociťuje přímo.
16.10.2026, RC Monitor 19/2026
Když se řekne misie, často si představíme evangelizaci v dalekých zemích, kde lidé ještě neznají Krista. A jistě právem: úkol církve nést evangelium do celého světa zůstává stále aktuální. Ne všichni však můžeme odejít na misijní území. Poslání křesťana je mnohem širší.
14.10.2026, Catholic Arena
Katolická univerzita v Lovani se nyní dostala do zpráv kvůli velké kontroverzi spojené s islámskými modlitbami, které zazněly během mše. Ale také se v této době diskutuje o mnohem významnější události, a sice o blahořečení jednoho z nejslavnějších absolventů této univerzity, Fultona Sheena.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.