15.10.2011, ČBK, RC, časopis Vesmír
Málokdo ví, že vedle relikvií svatých Václava a Vojtěcha se ve Svatovítském chrámu nalézá také lebka svatého Lukáše. Pro tehdy budovanou pražskou katedrálu ji získal císař Karel IV. Při své cestě do Milána, kde měl přijmout korunu lombardského království, navštívil také Padovu a baziliku sv. Justiny, kde byly ostatky evangelisty Lukáše uloženy. Darovací listina akvilejského patriarchy Mikuláše, do jehož církevní provincie Padova náležela, nese datum 6. listopadu 1354.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Autentičnost Lukášových ostatků byla zkoumána v roce 1998, kdy padovský arcibiskup Antonio Mattiazzo jmenoval komisi, která měla relikvii v Padově porovnat s lebkou uchovávanou v Praze. Se souhlasem tehdejšího pražského arcibiskupa kardinála Miloslava Vlka byla relikvie pro antropologicko-lékařský průzkum převezena do Padovy. Po odborném posouzení lebky, pro jejíž autentičnost svědčí notářské listiny z roku 1354 a nápisy uvnitř mozkovny na temenních kostech, byla zkoumání podrobena také kostra vyjmutá z olověné rakve opatřené voskovými pečetěmi. Vědci si všímali jednotlivých podrobností a srovnali vše, co se dalo z pozůstatků pomocí moderních znalostí vyčíst. Jan Matějka a Emanuel Vlček tak mohli v článku pro časopisu Vesmír z roku 2000 konstatovat: „Tyto objevy podpořily sounáležitost pražské lebky a padovské kostry, stejně jako proporční možnost připojit lebku na první krční obratel (atlas)“. Dosud však nebyl uzavřen výzkum, který srovnával DNA kostry a lebky.
Svatý Lukáš byl povoláním lékař a působil v polovině 1. století v Antiochii. O jeho životě však máme jen velmi málo zpráv. Okolo roku 50/51 se připojil k apoštolu Pavlovi a provázel ho na misijních cestách až do Pavlovy smrti v roce 67 v Římě. Je autorem třetího evangelia a Skutků apoštolů. Podle pramenů zemřel ve věku 84 let přirozenou smrtí, o čemž svědčí také dochované pozůstatky. Tradice klade místo prvního Lukášova pohřbu do Théb, což potvrzuje zpráva o přenesení jeho těla spolu s kostmi svatého apoštola Ondřeje po smrti Konstantina Velikého roku 357 do baziliky svatých Ondřeje a Lukáše v Konstantinopoli. O přenesení těla svatého Lukáše odsud do Padovy se dobový historický záznam nedochoval. Důvodem přenesení byla údajně snaha ochránit ostatky před obrazoborectvím, které v Konstantinopoli zuřilo v letech 741–770.
Více o zmíněněném zkoumání autentičnosti lebky a kostry svatého Lukáše, včetně fotografií lebky, lze najít na http://www.vesmir.cz/clanek/lebka-sv-lukase-z-prazske-katedraly-sv-vita.
09.11.2026, RC Monitor 20/2026
I letos jsme putovali do Staré Boleslavi, abychom se obnovili Václavovým svědectvím Kristu. Mučednická smrt přece není v křesťanském pohledu nic jiného než svědectví života. Mučedník Václav na konci svého života řekl, že si života nesmírně váží, a proto je ochoten dát ho jako vysokou cenu pro Krista. Svatý Václav je jeden z prvních mučedníků naší země a našeho národa a je právem označován jako dědic české země.
01.10.2026, RC Monitor 18/2026
Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.
11.11.2026, RC Monitor 21/2026
Nechci ze sebe dělat škarohlída, ale mám takový svíravý pocit, že se opět poněkud prohloubí a protáhne ona pomyslná propast, která rozděluje společnost. Tentokráte kvůli televizním poplatkům. Nepopírám, že některé názory mohou mít vliv na naši spásu, ale myslím si, že zrovna názor na to, zda platit, či neplatit koncesionářské poplatky mezi ně neplatí. Tedy alespoň potud, pokud zůstaneme pouze u názoru s tím, že ostatní mohou mít názor opačný.
28.10.2026, RC Monitor 20/2026
Milí čtenáři, cítíte se svobodně? To je dobře, pokud ano. Jistěže nás svazuje mnoho příkazů a zákazů, kterým se učíme od malička. Většinou je to ku společenskému prospěchu. Svoboda byla vždy považována za velkou hodnotu, za níž mnoho milionů lidí zaplatilo svým životem. V tom smyslu jsem též liberální.
19.10.2026, RC Monitor 19/2026
Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“
25.09.2026, RC Monitor 17/2026
Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.