Výstava Svatá Anežka Česká – princezna a řeholnice bude otevřena 25. listopadu

Arcibiskupství pražské ve spolupráci s Národní galerií připravuje unikátní výstavu, která si klade za cíl přiblížit život a odkaz svaté Anežky Přemyslovny. Od 25. listopadu 2011 budou v Klášteře sv. Anežky České vystavena výtvarná díla její doby, ale také artefakty vyjadřující úctu k této světici.**

Jedná se o první pokus o vytvoření uceleného přehledu svatoanežské tematiky ve výtvarném umění a uměleckých řemeslech. Výstava představí život a dílo svaté Anežky Přemyslovny v rovině královské dcery, ženy, kterou žádá o ruku sám císař, ale také významné představitelky panovnického rodu, která usiluje o smír v rodině a pokoj v České zemi. Anežka nebyla jen významná řeholnice, ale i reprezentantka politického, kulturního a společenského života a štědrá donátorka chrámového umění. Bude zachycen ohlas Anežčiny charitativní služby a jejího výjimečného dějinného poslání ve výtvarném umění. V neposlední řadě výstava přiblíží také působení Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou jako šiřitele úcty ke své zakladatelce a významného zadavatele hodnotných uměleckých děl.

Prezentováno bude výtvarné umění a umělecká řemesla Anežčiny doby, tedy děl rané gotiky vzniklých ve 13. století v dvorním či městském okruhu (liturgické předměty, náhrobky). Totéž se týká i památek církevních, zvláště souvisejících se životem řádů v 1. polovině 13. století v Čechách. Výstava cíleně počítá s působivostí objektu, v němž bude uspořádána. Anežský klášter je významný exponát sám o sobě. Jde o první gotickou stavbu v Praze. Byl založen svatou Anežkou za pomoci jejího bratra krále Václava I. kolem roku 1231 jako první klášter klarisek severně od Alp, který byl od počátku netradičně spojen s přilehlým klášterem menších bratří. Velkolepý chrámový prostor Nejsvětějšího Salvátora byl od počátku zvolen za rodové pohřebiště Přemyslovců.

Založení kláštera a špitálu k ošetřování nemocných bylo unikátní především v tom, že vneslo do Čech ideály nově vzniklého františkánského hnutí s jeho stěžejní myšlenkou úcty a lásky ke každému člověku, zvláště k chudým a trpícím. Kromě řádového života zde byla rozvíjena první systematická charitativní služba na našem území, která posléze vyústila v založení nového mužského řádu na pomoc potřebným, jediného specificky českého řeholního uskupení, špitálního Řádu křižovníků s červenou hvězdou. Na výstavě budou poprvé představeny nejvýznamnější nálezy ze stavební rekonstrukce rozsáhlého archeologického výzkumu 1. pol. 20. stol., zvláště pak původní a zásluhou Arcibiskupství pražského dnes nově restaurované články architektonické plastiky z doby výstavby kláštera, například hlavice jedné přípory ze svatyně Salvátora zdobená drobnou hlavou řeholnice, obecně považované za zpodobení svaté Anežky.

Výstava se dále zaměří na přiblížení františkánské řehole, která v ženském pojetí pod osobním vlivem svaté Kláry významně ovlivnila Anežčino celoživotní rozhodnutí. Poprvé budou vystaveny nejstarší dochované opisy čtyř listů z korespondence obou žen.

Výstava také představí Anežčinu beatifikaci, která byla v roce 1874 předstupněm pozdější kanonizace. Oživený zájem o jednu z nejslavnějších českých světic bude přiblížen reprezentačním výběrem děl poslední čtvrtiny 19. století, zejména z dílny J. Mánesa a J. V. Hellicha. Nelze opomenout ani neutuchající snahu o Anežčinu kanonizaci: Od neúspěšných snah Lucemburků v době, kdy byli na českém trůně, až po úspěšné vyvrcholení celého procesu v přelomovém roce 1989. Také tyto snahy budou připomenuty díly se svatoanežskou tematikou v různých staletích dokumentujícími neutuchající úctu k této výjimečné české ženě (14.–20. stol.).

Záštitu nad výstavou, která bude otevřena v roce, kdy si připomínáme osm století od narození Anežky Přemyslovny (kolem roku 1211 – 6. března 1282), převzali prezident republiky Václav Klaus, ministr kultury Jiří Besser a primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda.